Ottův slovník naučný/Kapras
| Ottův slovník naučný | ||
| Kaprál | Kapras | Kaprice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kapras |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 979-980. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Jan Nepomuk Kapras |
|
Kapras Jan Nep., psycholog čes. (* 1847 v Řehotech na Novobydžovsku), studoval na gym. v Hradci Králové (1861—68) a pobyv půltřetího roku u benediktinů svatomarketských věnoval se v Praze studiu filosofie a mathematiky, supploval na gym. v Hradci Králové (1874) a v Jičíně (1875), odkudž r. 1876 byl jmenován na české vyšší gym. v Brně, kdež dosud působí. K. obrátil se svou činností vědeckou ke studiu psychologickému. Opustiv metafysicko-mathematické stanovisko Herbartovo, jaké zaujímal v prvějších svých pracech, opřel studium své jen o empirii a koná je hlavně methodou genetickou. Jeho práci náleží uznání, že jí nepopiratelně získal rozkvět české literatury paedagogicko-psychologické. Obíraje se též studiem spisů Komenského, sepsal Stručný nástin J. A. Komenského dušesloví a Nástin J. A. Komenského filosofie, kde obsažen jest první překlad velezajímavé fysiky Komenského a názory téhož osvětleny vědeckým pojímáním jeho doby i srovnány s nynější naukou bohoslovnou. O sobě vyšly mimo to z jeho péra: Řeč mateřská (v Urbánkově Bibl. paed. sv. 100, 1883); Počátky duševního života (1883); Psychofysické základy mluvy (1884); Duševěda zkušebná (1884); Spiritismus (1885), ve kterém poprvé zcela rozhodně u nás se zvedl odpor proti tomuto druhu positivní vědy; Paměť (1886). Mimo to vydal K. v časopisech a sbornících hojnost psychologických úvah instruktivních i kritických. Uvádíme jen : v »Paedagogiu« O pozornosti (1880) a Řeč mateřská (1883); v »Učitel. Listech« O vzdělanosti (1878), O psychologii paedag. (1884); v »Komenském« O cti (1881), O fantasii básnické (1881), O zvyku (1885); v »Paedag. Rozhledech« Mistr Cvik (1891); v »Časopisu Matice Mor.« O rozvoji pocitů zrakových, o spaní a snu (1881—82); dále řadu článkův v »Neděl. Listech Hlasu Nár.« v l. 1887—89, jež jsou pokračováním úvah obsažených ve spise Spiritismus. Nejdůležitější z jeho porůzných statí vyšly v Sebraných rozpravách psychologických (v Bayerově »Bibl. paedag. klassikův«, 1892). Mimo to i přednáškami konanými veřejně pro lid i společnosti uzavřené šíří K. neúnavně zájem pro psychologii a moderní vychovatelství.