Ottův slovník naučný/Kamaldulský řád
| Ottův slovník naučný | ||
| Kamala | Kamaldulský řád | Kamáon |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kamaldulský řád |
| Autor: | František Xaver Kryštůfek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 828–829. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kamaldulové |
|
Kamaldulský řád mnišský jest řád větve benediktinské založený od sv. Romualda, jenž pocházel z rodu ravennských vévod Honestů. Maje věku svého 20 let byl přítomen souboji svého otce, jenž svého protivníka proklál. Hrůzou jsa z toho naplněn prchl do blízkého kláštera Classe, aby kajícímu životu se věnoval, ale opustiv klášter ten pro světskou mysl obyvatelů jeho strávil větší čásť svého života v lesích a horách. Všude nalézal četné posluchače, jež ku pokání vybízel. Opravil mnohé kláštery, jiné založil a opatřil ráznými představenými. R. 1018 založil klášter u Arezza Campa di Malpolo, obyčejně Camaldoli (Campus amabilis = pole milování hodné) zvaný, na strmém vrchu apenninském a jeho obyvatelům předepsal řeholi, dle níž musili žíti jako poustevníci, bíle se odívati, masa a vína se zdržovati a pouze ku pění hodinek a službám Božím se scházeti. Odtud odebral se Romuald na blízko Sassa Ferrata v Umbrii a zde podobný klášter založil. Zemřel 19. čna 1027 v klášteře Val de Castro maje věku svého 120 let. Papež Alexandr II. potvrdil k. ř. r. 1072. Řád rozšiřoval se a čtvrtý jeho generál Rudolf dovolil, aby poustevníci ve Fontebuoně místo poustevnického vedli život klášterní čili coenobický. Tak vznikli kamaldulští coenobité vedle kam. poustevníků. Řád měl ve svém největším rozšíření 5 kongregací: kamaldulskou, kongregaci sv. Michala v Muraně v Benátsku, která jenom z klášterníků se skládala, kongregaci monte-coronskou u Perugie, turinskou a francouzskou. Nejznamenitější mužové řádu byli: Ambrož Traversari, generál muranské kongregace, kterého papež Eugen IV. k sněmu basilejskému poslal a jenž na sněmě ferrarsko-florenckém tak se vyznamenal, že dostal rozkaz, aby formulář pro unii řecké a latinské církve sestavil, pak Pavel Justiniani (†1528), znamenitý spisovatel, a papež Řehoř XVI. Kamaldulští mívali též kláštery ve Vídni a v Krakově. – Ženskou větev kamaldulek založil generál Rudolf ve sv. Petru di Luco v Mugellu r. 1086. Měly až 20 klášterů, z nichž poslední v Římě udržel se až na naše časy. Dr. Kr.