Ottův slovník naučný/Křešice
| Ottův slovník naučný | ||
| Kreševo | Křešice | Křešín |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Křešice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Patnáctý díl. Praha : J. Otto, 1900. S. 144. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Křešice (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Křešice, Křešice (Děčín), Křešice (Divišov), Křešice (Libáň), Křešice (Olbramovice), Křešice (Předotice) |
|
Křešice: 1) K., Křesice, ves v Čechách na potoku t. jm., hejt. Benešov, okr. Vlašim, fara a pš. Divišov; 20 d., 136 ob. č. (1890), mlýn a samota Pružina. Bývalo zde vladyčí sedění, na němž připomínají se vladykové z K. Později tu postavena tvrz, sídlo českých panských rodů. R. 1614 připojeny ke Šternberku. — 2) K., Křeška, Křesice (Krischwitz), ves t. při Labi, hejt., okr., fara a pš. Děčín; 50 d., 314 ob. n. (1890), zastávka Rak. sev.-záp. dr. (Ústí–Střekov), cihelna. Připomíná se r. 1392 patříc k Děčínu. — 3) K., Křesice, ves t. při rybníku t. jm., hejt. Jičín, okr., fara a pš. Libáň; 51 d., 309 ob. č. (1890), mlýn, bažantnice a myslivna. Při rybníku nepatrné stopy po někdejší tvrzi, o jejíž majetnících ničeho známo není. Ve válce 30leté ves spálena, teprve r. 1705 postaveno tu 7 nových stavení. — 4) K. (Křeschitz), far. ves t. na pr. bř. Labe, hejt., okr. a pš. Litoměřice; 85 d., 15 ob. č., 485 n. (1890), kostel sv. Matouše z r. 1666 s oltářním obrazem od Škrety (ve XIV. stol. far.), 3tř. šk., stanice Rak. sev.-záp. dr. (Praha–Děčín), strojní mlýn, vinice. Mensální statek K. s Třebouticemi (111.18 ha) náleží na malé přestávky od r. 1057 kostelu litoměřickému, potom kapitule a pak biskupství. Nedaleký kostel Matky Boží u Studánky založen r. 1708 od tehd. biskupa litoměřického. Far. matrika založ. r. 1663 vedla se do r. 1687 v jazyku českém. — 5) K., ves t., hejt. a okr. Písek, fara a pš. Čížová; 18 d., 124 ob. č. (1890). — 6) K., ves t., hejt. Sedlčany, okr. a pš. Votice, fara Janovice (ves); 22 d., 203 ob. č. (1890), popl. dvůr, hájovna. Ku konci XIV. stol. bylo tu vladyčí sídlo s tvrzí, již r. 1408 držel Hroch z Beztahova. Zpustla bezpochyby za válek husitských.