Ottův slovník naučný/Kásr-ul-Kébír

Ottův slovník naučný
Kasr	Kásr-ul-Kébír	Kasrún

Údaje o textu
Titulek:	Kásr-ul-Kébír
Autor:	Václav Švambera
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha : J. Otto, 1899. S. 25. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související články ve Wikipedii: Ksar el-Kebir (anglicky)

Kasr-ul-Kébír, t. Ksar-ul-Kebír (t. j. velký zámek), špan. Alcazar Quivir, nyní obyč. Lxor-el-Kebír, město v sz. Marokku na pr. bř. ř. Lukkosu, jež se 45 km dále k sz. vlévá u El Aráiše do okeánu Atlantského. Město leží v bažinaté, zimnicemi často navštěvované krajině, obklíčené vinicemi a olivovými i oranžovými lesíky. Na sousedních kopcích chovají se stáda ovce a hovězího dob. Lukkos často zatopuje krajinu. Město má vzezření špinavé a smutné, ale malebné. Ulice jsou úzké, domy z cihel, staré a nebílené. Dříve byl K. městem daleko značnějším, dnes se zde počítá dle některých 8000—9000, dle Foucaulda pouze 5500 ob. (z těch velmi mnoho Židů), kteří provozují značnou výrobu vlněných a bavln. látek a vedou značný obchod přes El Aráiš, jejž lze považovati za přístav K-u. Město bylo vystavěno chalífou Almansorem, jenž si zde zřídil residenci, patrně na zříceninách starého města (patrně Oppidum novum Římanů), neboť Tissot zde nalezl jediné z celého Marokka řecké nápisy. Sultán Mulej Ismáíl (1672—1727) téměř úplně rozbořil město, jež od té doby nikdy již se nepozvedlo k bývalé výši. Bitva v dějinách portugalských známá pod jménem K-u, v níž 5. srp. 1578 padl král Sebastian, nebyla svedena ani zde, nýbrž spíše na Vádí Maksenu, 10 km jižně El Aráiše. Šv.