Ottův slovník naučný/Kámen (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Kámen | Kámen (obec) | Kamencové jezero |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kámen (obec) |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha: J. Otto, 1898. S. 844. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kámen |
|
| Související články ve Wikipedii: Kámen (okres Děčín), Kámen (okres Havlíčkův Brod), Kámen (okres Pelhřimov), Kámen (Kraslice), Kámen (Křenice) |
|
Kámen: 1) K. (Steindorf), ves v Čechách, hejt. Čáslav, okr., fara a pš. Habry; 43 d., 275 ob. č. (1890), kaple sv. Jana Nep., 1tř. šk. — 2) K., ves t., hejt. Pelhřimov, okr. Pacov, fara Věžná; 61 d., 392 ob. č. (1890), fil. kostel P. Marie Bol. (z r. 1673) s hrobkou Malovců z Malovic, 3tř. šk. a pš. Alod. statek (411.55 ha) se zámkem a dvorem náleží Janu Breucrovi. Starý zámek na příkrém vrchu dosud obydlen. Jména prvních majetníků Kamene připomínají se r. 1316. R. 1356 koupil jej Jindř. z Ciglheimu, r. 1437 Purkart z Žirovnice, r. 1456 dostal se K. v držení Trčků, r. 1460 koupil jej Jan Sádlo ze Smilkova, po jehož smrti nastoupil Petr Beřkovec z Ostromeče, r. 1468 jmenuje se Oldřich Fifka z Vydří, r. 1479 Jan z Vojslavic, jehož potomci tu seděli do počátku XVI. stol. Od r. 1523 do XVIII. stol. připomíná se tu rodina Malovců z Malovic. Potom vystřídali se zde různí majetníci, v našem stol. Václav sv. p. z Enisu. — 3) K. Bílý, ves t. (hejt. Něm. Brod a Čáslav), viz Bílý Kámen 1) a 2). — 4) K. Dívčí, Menštein (Maidstein), zříceniny někdejšího hradu t. u Třísova v hejt. a okr. krumlovském. Hrad stával na vrchu asi 38 m vys. na vých. údolí Brložského potoka; vystavěl jej Jošt I. z Rožmberka ok. r. 1349 a později na něm trávil nepřítel husitů Oldřich z Rožmberka poslední dny života svého. Nástupce Jan dal hrad nově opevnili. R. 1467 uvádí se Oldřich Roubík z Hlavatec, purkrabí na Menšteině. Hrad zašel bezpochyby za války třicetileté. — 5) K. Suchý (Dörrstein), ves t., hejt. Klatovy, okr., fara a pš. Nýrsko; 8 d., 1 ob. č., 52 n. (1890).
6) K. Vysoký (Hohenstein), hora na Šumavě ¼ hod. na jih od Třístoličné hory nedaleko Plöckelsteinu, již na bavorské straně, 1330 m vys. Jest odtud krásný rozhled do Čech, Bavor, ano i na solnohradské a štýrské Alpy. Srv. Čechy str. 16.
7) K. Modrý, maď. Kékkö, obec v uher. župě novohradské, soud. okr. Ďarmoty (Salassa Gyarmat). R. 1890 napočítáno zde 200 d. a 1189 ob., z těch 1092 Slováků a 89 Maďarů, dle vyznání 1125 katol., 37 protest, a 27 židů. Nejbližší želez, stanice jsou Ďarmoty. Nad místem zdvihá se starý hrad (z r. 1237), jenž náleží šlecht, rodu Balassa (v. t.).