Ottův slovník naučný/Jestřebí
| Ottův slovník naučný | ||
| Jestřábský | Jestřebí | Jestřebice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Jestřebí |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 284–285. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Jestřebí |
|
| Související články ve Wikipedii: Jestřabí v Krkonoších, Jestřábí (Černá v Pošumaví), Jestřebí (Brtnice), Jestřebí (okres Česká Lípa), Jestřebí (okres Náchod), Jestřebí (okres Šumperk), Jestřebí (Rájec-Jestřebí) |
|
Jestřebí: 1) J. (Habstein, Habichstein), městečko v Čechách v hejt. a okr. českolipském; má 110 d., 559 ob. n. (1890), farní kostel sv. Ondřeje, na hřbitově kapli Vzkříš. Páně, 3tř. šk., četn. st., pš., telegr., stan. Čes. sev. dr. (Bakov–Georgswalde–Ebersbach), záložnu a spořitelnu, cihelnu, panský mlýn a samotu Hirnsen. Znak obdrželo na přímluvu Michala hr. z Kounic od cís. Josefa II. násl. (obr. č. 2056.): v červ. štítě leknínový lupen stříbr. barvy (čásť Kounického znaku). Poblíž na skále stával pevný hrad, jenž původně jakož i ves s kostelem slul Dlouhá Krušina. Založil jej kol r. 1295 Hynek Berka z Dubé, z jehož potomků Čeněk podnikal loupeživé výpravy do Lužice. Proto mělo dojíti k obležení hradu; ale Jan ze Smiřic raději hrad koupil (1445). Z jeho nástupců Jindřich prodal zámek i městečko J. s vesnicemi Krištofovi z Vartenberka, z jehož synů Václav držel jej ke zboží rybnovskému. Později dostal se k Novým Zámkům. Hrad poč. XVI. stol. zpustl. R. 1523 postaven tu nový kostel, jenž r. 1768 s částí městečka shořel a r. 1780 znovu postaven; r. 1786 zřízena tu fara. R. 1848 skála, na níž stával hrad, z části se sřítila a hradiště stalo se nepřístupným. — 2) J., Jestřábí, ves t., hejt. a okr. Jilemnice, fara Poniklá, pš. Vítkovice; 122 d., 866 ob. č. (1890), 2tř. šk., tkalcovství. Rodiště spis. Jana Kadavého. Části obce Jammerthal, Zabily. Samoty Nechanice a Zabuchovské mlýny. — 3) J. (Habichau), samota u Blížné, hejt. Krumlov, okr. Planá, fara a pošta Schwarzbach u Krumlova; 3 d., 73 ob. n. (1890), alod. dvůr a veliké vápenice Ad. kn. Schwarzenberka. — 4) d., osada t. u Pelkovic, hejt. a okr. Liberec, fara a pš. Rychnov u Liberce; 9 d., 40 ob. n. (1890). — 5) J., ves t., hejt., okr. a pš. Nové Město n. M., fara Slavoňov; 39 d., 194 ob. č. (1890), tkalcovství. Samota Peklo, dvůr Studinka a osada Nouzín.
6) J., ves na Moravě na Svitavce, hejt. Boskovice, okr. Blansko, fara Bořitov, pš. Rájec; 54 d., 371 ob. č., 14 n. (1890), kaple sv. Anny, raffinerie lihu a popl. dvůr Světlov, jenž býval rytíř. statkem. — 7) J., Jestřábí, ves t., hejt. Brod Uher., okr. Val. Klobouky, fara a pš. Štítná; 79 d., 449 ob. č. (1890), 1tř. šk., samota na Kochavci. Bývala lénem hradu Brumova a v XVI. stol. měla tvrz. — 8) J., Jestřábí (Jastersdorf), ves t., hejtm. Nový Jičín, okr., fara a pš. Fulnek; 46 d., 255 ob. n. (1890), 1tř. šk., kaple. — 9) J. (Haslitz), ves t., hejt. a okr. Jihlava, fara Kněžice, pš. Brtnice; 58 d., 309 ob. č. (1890), 1tř. šk., popl. dvůr Zhorec, myslivna Aleje a 2 hájovny. Ves náležela kol. r. 1234 žen. klášteru v Tišnově a poblíž stávaly dvě nyní zaniklé vsi, Lhotka, Střemě. — 10) J. Malé, ves t., viz Jestřebíčko. — 11) J. Velké, také J. Hrubé, ves t., hejt., okr. a pš. Zábřeh, fara Zvole; 56 d., 314 ob. č., 2 n. (1890), 1tř. šk.