Ottův slovník naučný/Jedovnice
Ottův slovník naučný | ||
Jedovatý | Jedovnice | Jędrzejewicz |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Jedovnice |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 176. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Jedovnice |
Jedovnice, městys na Moravě při velkém rybníku Olšovci, v hejt. boskovickém, okr. blanském, má 207 d., 1483 ob. č. (1890), far. kostel sv. ap. Petra a Pavla, 4tř. šk., poštu, četn. st., popl. dvůr Karbechy, lihovar, slevárnu železa (Hugonova huť), oboru Hugona kníž. Salma, mlýn a osadu Chaloupky na Újezdě. Na blízku »Propadání« potoka do hluboké skalní jeskyně, která nad Adamovem u Býčí skály vodu opět vypouští. J. připomíná se r. 1251 a již r. 1268 byla městečkem s vlastní pravomocí. Ve XIV. a XV. stol. byla tu fara, která v XVI. stol. katolíkům odňata a protestantským knězem spravována a teprve po r. 1668 katol. knězem osazena. Starý kostel při ohni r. 1822 i s farou, školou a 57 domy shořel. Na místě nyn. dvora Karbech stávala ves t. jm., která r. 1569 připomíná se pustou. Také tu byla ještě r. 1415 tvrz. Rudolf II. potvrdil městečku mimo dřívější 2 trhy ještě trhy týdenní, dále vlastní pečeť s právem zeleným voskem pečetiti. R. 1751 osvobodila Karolina hr. z Rosendorfu obec od naturálních robot za peněžní úrok. R. 1784 při zakládání nové fary nalezeny četné kostry, křišťálový stříbrný kříž s relikvií, prastaré pevné zdi, několik stříb. římských penízů a jiné starožitnosti. Tehdáž vzpomenuto staré pověsti, že J. za císařství římského byla velikým městem.