Ottův slovník naučný/Jednota
Ottův slovník naučný | ||
Jednorožec | Jednota | Jednota bratrská |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Jednota |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 159. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Jednota jest spojení mnohého v souhlasný celek, čehož výsledkem jest přehlednost, řád a lad. Vyskytá se jako požadavek aesthetický, éthický, logický (souhlas v myšlení, t. j. bezesporost). V psychologii rozumíme j-tou vědomí ten úkaz, že mnohost zjevů představujeme jedním rázem. Kdyby nebylo j-ty vědomí, nepřišli bychom ani k představování si toho, co zoveme věcí, poněvadž při představování tom dány jsou jen různé dojmy smyslové čili pocity, jež my soujímajícím aktem představovacím shrnujeme v jednotu věci. V pacdagogice se mluví o j-tě učby a myslí se tím, aby učivo žáku podávané neobsahovalo logických protimluvů (předmět neodporujž předmětu) a psychicky tak bylo uspořádáno, by se poznatky co nejméně zabavováním seslabovaly, a o j-tě výchovy, jež dána jsouc cílem, k němuž chovanec má býti veden, vyžaduje soustřeďující činnosti všech činitelův, jež mohou nebo mají míti vliv na chovance.