Ottův slovník naučný/Ježov
| Ottův slovník naučný | ||
| Ježkovice | Ježov | Ježovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Ježov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 335. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Ježov |
|
| Související články ve Wikipedii: Ježov (hrad), Ježov (okres Hodonín), Ježov (okres Pelhřimov), Ježovy, Malý Ježov, Velký Ježov |
|
Ježov: 1) J., někdy hrad, nyní hájovna u Mirošovic v Čechách, hejt. Čes. Brod, okr. Říčany, fara Hrusice, pš. Mnichovice. Hrad postaven ve XIV. stol. a kol. r. 1377 připomíná se jako léno královské. Na poč. XVI. stol. byl pustým a příslušel ke Komornímu Hrádku. — 2) J., ves t., hejt. Ledeč, okr. a pš. Dol. Kralovice, fara Zahrádka; 31 d., 216 ob. č. (1890), fil. kostel sv. Lucie (r. 1350 farní). Fara tu zanikla bezpochyby v XVII. stol. — 3) J., Ježovy, ves t., hejt. a okr. Přeštice, fara Vřeskovice, pš. Švihov; 54 d., 306 ob. č. (1890), kaple sv. Jana Nep., od obce a hr. Jana Krakovského z Kolovrat vystavěná, 2tř. šk., popl. dvůr, při něm starý zámeček a myslivna hr. Ed. Pálffyho. Stávalo tu několik vládyčích statků, jež Ježovští z Lub skoupili a drželi jako samostatný statek. R. 1518 usadil se na J-ě Mikuláš Nebílovský z Drahobuze, jehož potomci celé století zde panovali. R. 1615 koupil J. Jan Krištof z Račína, od něhož ještě téhož roku přikoupen ke Švihovu. Když pak panství švihovské. r. 1640 děleno, dostal J. Jan Max. Černín z Chuděnic, jehož nástupce Jan Heřman obnovil zdejší tvrz. R. 1738 připojen J. k panství merklínskému. — 4) J. Malý, ves t., hejt. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara a pš. Smilovy Hory; 41 d., 303 ob. č. (1890), o samotě mlýny Fara a Křivánek. — 5) J. Velký, ves t., 41 d., 314 ob. č. (1890), popl. dvůr. V Malém a Velkém J-ě stávaly vládyčí statky; ve Vel. J-ě pak v XVI. stol. dvůr drželi Ježovští z Lub.
6) J., far. ves na Moravě, hejt. a okr. Kyjov, pš. Žeravice; 178 d., 778 ob. č. (1890), kostel sv. Jakuba (r. 1320 far.), 3tř. šk., rol. záložna, ložisko hněd. uhlí a samota Dolní Mlýn. Ve XIV. st. stávala zde fara a majetníkem vsi uvádí se Vojtěch z Ježova, od r. 1401 Proček z Ježova, jenž r. 1412 prodal ves s tvrzí, dvorem a farou Vitoslavovi z Voděrad. Roku 1490 připojen J. k Milosticům a r. 1570 k Moštěnicům.
7) J., městečko v brezinském újezdu petrokovské gubern., na ř. Ježovce, má 2 kostely, z nichž jeden ze XII. stol. v got. slohu, 2 školy, chudobinec, továrnu na vlněné zboží a 7600 obyv.
Ježov (hrad) Ježov (okres Hodonín) Ježov (okres Pelhřimov) Ježovy Malý Ježov Velký Ježov