Ottův slovník naučný/Javoří
| Ottův slovník naučný | ||
| Javorek | Javoří | z Javořice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Javoří |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 126–127. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Javoří |
|
| Související články ve Wikipedii: Dolní Javoří, Horní Javoří, Javoří (Hartmanice), Javoří (Jistebnice), Javoří (Kolinec), Javoří (Maletín), Javoří (Polsko) |
|
Javoří: 1) J., ves v Čechách, hejt., okr. a pš. Klatovy, fara Běšiny; 13 d., 92 ob. č. (1890). — 2) J. (Michelschlag), osada t. u Mladoňova, hejt. Krumlov, okr. a pš. Chvalšiny, fara Jablonec; 7 d., 49 ob. n. (1890). — 3) J., osada t. u Čunkova, hejt. Sedlčany, okr., fara a pš. Sedlec; 5 d., 37 ob. č. (1890). — 4) J. (Gabelle), ves t., hejt. a okr. Sušice, fara a pš. Petrovice u Sušice; 7 d., 55 ob. n. (1890). — 5) J. (Gabhorn), ves t., hejt. Karl. Vary, viz Javorná. — 6) J. Dolní, ves t., hejt. Jičín, okr. Nová Paka, fara a pš. Pecka u Jičína; 25d., 139 ob. č. (1890). — 7) J. Horní, ves t., 81 d., 139 ob. č. (1890).
8) J., Javory, chybně Závoř (Ohrnes), ves na Moravě, hejt. Zábřeh, okr. Mohelnice, fara a pš. St. Modletin; 47 d., 332 ob. n. (1890).
9) J., Javoř, obec. Polomec, osada ve Slezsku u Domadrovic, hejt. a okr. Opava, fara Radkov, pš. Vikštejn; 3 d., 16 ob. č. (1890). — 10) J. Dolní (pol. Jaworze dolne, něm. Ernsdorf Nieder-), far. ves v těšínském Slezsku, hejt. a okr. Bílsko; 102 d., 758 ob. poh, 3 č., 113 n. (1890), kostel Prozřetelnosti Páně, dvě 2tř. šk. (na různých místech), evang. kostel, fara a sídlo pastora, pošta, telegr. a želez. stan. sev. dr. cís. Ferdinanda (Těšín–Bílsko), mlýn. Alod. panství zaujímá 1476.49 ha; náleží k němu zámek s parkem a oborou, dvůr, vápenice, cihelna, pila, parostr. lihovar a sýrárna, majetek Fil. hr. Saint-Genois. Od r. 1862 je zde lázeňský ústav pro léčení žinčicí a studenou vodou (ročně až 600 hostí). Romantická krajina hojně turisty navštévovaná. Lázně náležejí k panství. Zde po mnohá léta meškával polský básník Vincenty Pol. — 11) J. Horní (pol. J. górni, něm. Ober-E.), osada t., fara a pš. Javoří Dolní; 42 d., 351 ob. pol.._8 n. (1890). — 12) J. Prostřední (pol. J. Średnie, něm. Mittel.-E.) osada t.; 64 d., 684 ob. pol., 26 n. (1890). Za nejstarší doby náležela ke knížecí komoře, r. 1571 prodána i s panským zbožím Karlu Promnicovi. Ve 2. pol. XVII. stol. statek rozdělen mezi dva majetníky; vystřídalo se zde několik majetníků, až v stol. XVIII. připomíná se na Horním J. Karel Boh. z Marklova a na Dolním J. Arnošt Leop. z Lisavy. R. 1752 koupil Jiří Lud. Lašovský od Karla B. z Marklova H. J. a r. 1754 i Dolní od Arnošta z Lisavy a spojil oba statky v jedno; r. 1782 vystavěl v J. protest. modlitebnici a založil nadaci pro pastora. Po jeho smrti (1787) dědila J. dcera, která ještě téhož roku postoupila je svému bratru Jiřímu Adamovi, jenž založil kolonii »Nalénž«. R.1793 přešlo J. na Arnolda ze Saint-Genois, jenž zde vystavěl školu pro obé vyznání, r. 1800 začal přestavovati dřevěný kostel. V osadě na »Louži« je kaple sv. Jana Nep. Již před 100 léty bývaly zde vápenice a kam. lomy.