Ottův slovník naučný/Jarník

Ottův slovník naučný
Jarnik	Jarník	Jarní rovnodennost

Údaje o textu
Titulek:	Jarník
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 86. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Související:	Autor:Jan Urban Jarník
Heslo ve Wikipedii: Jan Urban Jarník

Jarník Jan Urban, filolog český (* 25. kv. 1848 v Potštýně nad Orlicí). První třídu gymn. navštěvoval v Rychnově n. K., ostatní v Hradci Králové. R. 1870 se odebral na universitu vídeňskou, kde se věnoval studiu sanskritu i srovnavací mluvnice jazyků novějších, hlavně románských. Podrobiv se zkoušce státní odebral se r. 1874 na studijní cestu do Paříže; r. 1875 ustanoven jako supplující a r. 1876 jako skutečný učitel na nižší reálné škole ve víd. Leopoldově, t. r. stal se doktorem filosofie a habilitoval se dva roky na to pro filologii románskou na universitě vídeňské, odkudž r. 1882 byl povolán za mimořádného professora téhož oboru na českou universitu v Praze, kde r. 1888 byl jmenován professorem řádným. Od r. 1882 jest ředitelem semináře románského a zároveň členem vědecké kommisse zkušební pro učitelství na gymnasiích a školách reálných. V Paříži pobyl dvakráte a rovněž dvakráte podnikl cestu mezi Rumuny sedmihradské a v království. — J. si obral za předmět speciálného studia jazyk rumunský a albanský a uveřejnil r. 1877 v almanachu vydaném k oslavě 70letých narozenin Šemberových stať Něco o Rumunech, pak t. r. v druhé výroční zprávě nižší reálky v Leopoldově Sprachliches aus rumänischen Volksmärchen a r. 1881 ve výroční zprávě téhož ústavu Zur albanischen Sprachenkunde, k čemuž se r. 1883 v pojednáních král. české společnosti nauk přidružily Příspěvky ku poznání nářečí albanských, dále r. 1878 Index zu Diez etymologischem Wörterbuch der romanischen Sprachen (Berlín) a nové značně rozmnožené vydání téhož díla r. 1889 Neuer vollständiger Index (Heilbronn). R. 1885 vydal s Ondřejem Bârseanem nákladem rumunské akademie v Bukurešti sbírku rumunských písní lidových ze Sedmihrad pod názvem Doine si strigături din Ardeal, již opatřil úplným glossářem rumunsko-francouzským; 2. vydání téže sbírky pro lid vyšlo v Brašově r. 1895. Roku 1894 uveřejnil v pojednáních české akademie Dvě verse starofrancouzské legendy o sv. Kateřině alexandrijské. Do rumunštiny přeložil »Vojáka nováčka« od Pravdy a »Babičku« Němcové; první vyšel pod názvem Pavel Cătană v měsíčníku »Convorbiri Literare« 1881, pak ve feuilletonu denníku »Gazeta Transilvaniei« a odtud jako knížka r. 1891; »Babička« vycházela r. 1885 jako feuilleton »Tribuny« a t. r. pod názvem Bunica jako čís. 14 sbírky »Biblioteca poporala a Tribunei«. Kromě toho napsal do odborných časopisů, zejména do »Litteraturblatt für germ. und rom. Philologie«, »Zeitschrift für romanische Philologie«, »Z. für. Volkskunde«, »Z. für oesterr. Gymnasien«, »Listů filologických«, »Athenaea« a »Sborníku národopisného«, četné a zevrubné posudky v oboru jazyka rumunského a albanského, tak zejména o Miklosichovi, Gustavu Meyerovi, Weigandovi, Vil. Meyer-Lübkeovi, Šainénovi, Tiktinovi, Piskovi. Pro »Světozor« r. 1882 spracoval Vzpomínky na pobyt mezi Rumuny, jež uveřejnil r. 1878-79 v časop.»Osten« pod názvem Reisebriefe eines Philologen, kde vyšla též jeho habilitační přednáška o důležitosti studia jazyka rumunského. J. jest mimořádným členem král. české společnosti nauk a české Akademie v Praze, dopisujícím členem Akademie rumunské v Bukurešti, Anthropologické společnosti ve Vídni a Spolku pro studium novějších jazyků v Berlíně, čestným členem România Jună ve Vídni a Asociatiunea transilvană (Spolku sedmihradského pro literaturu rum. a osvětu lidu rum.) v Sibini. Autobiografické rysy uveřejnil J. v Pelclově almanachu r. 1893 v Rychnově n. K. (Jak jsem šel na studie), r. 1895 ve Sborníku Čechů dolnorakouských (Kus ze života chudého českého studenta ve Vídni) a r. 1897 v almanachu »Potštýn« (str. 104—110), jakož i rumunsky v »Tribuně« r. 1891. Srv. též »Zlatá Praha« r. 1883, »Zeitschrift für franz. Sprache und Litteratur« sv. XVI. (1895) a almanach »Potštýn« (str. 229—232). Ve svém rodišti založil J. před 15 roky spolek okrašlovací, jehož byl po všechna ta léta předsedou, a také jest starostou Spolku pro podporování nemajetných studujících fakulty filosofické, o jehož rozkvět všemožně usiluje.^{[red 1]}

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Ve 28. dílu byl k heslu Jarník uveřejněn dodatek, viz Jarník (dodatek).