Ottův slovník naučný/Janov (obec)
| Ottův slovník naučný | ||
| Janoušov | Janov (obec) | Janov |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Janov (obec) |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 17. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Janov |
|
| Související články ve Wikipedii: Janov (Kosova Hora), Janov (Litvínov), Janov (Mladá Vožice), Janov (okres Bruntál), Janov (okres Rakovník), Janov (okres Rychnov nad Kněžnou), Janov (okres Svitavy), Janov (Roudná) |
|
Janov: 1) J. (Jansdorf), far. ves v Čechách, hejt. a okr. Litomyšl; 197 d., 1406 ob. n. (1890), kostel sv. ap. Filipa a Jakuba, kol r. 1670 od Jana Frant. hr. z Trauttmansdorffu vystavěný, 3tř. šk., pš., mlýn. Ves povstala na klášterství litomyšlském a po zřízení biskupství přidělena biskupovi, později příslušela ke hradu Litomyšli. R. 1623 pozbyl zdejší kostel duchovního správce, r. 1785 vyzdvižena tu fara. — 2) J., ves t., hejt. a okr. Nové Město n. M., fara a pš. Bystré; 42 d., 305 ob. č. (1890), tkalcovství. — 3) J., Janovice (Johnsdorf, Jonnsdorf), ves t., hejt. a okr. Most, fara Jiřetín Hořejší, pošta; 118 d., 18 obyv. č., 937 n. (1890), 4tř. šk., zastávka rak. st. dr. (Chomútov–Osek), hnědouhel. doly a alod. statek se dvorem obce mostecké, jejž r. 1726 koupila od Barbory hr. Kolovratové. Za nejstarší doby připomíná se tu manský statek s tvrzí, na němž r. 1386 seděl Boreš z Oseka, pak Gablencové z J-a, v XV. stol. ryt. z Rechenberka, s nichž po úmrtí Hanuše (1577) spadl J. na cís. Rudolfa. Ten jej ještě t. r. prodal Jiříkovi sv. p. Hartičovi z Hartiče, jehož potomku Mikuláši pro účastenství v bouřích stavovských od král. komory zabrán a prodán cizozemci Jakubu Brunovi, jenž jej opět r. 1627 prodal Janovi Jak. Brunovi, kommissaři pohraničního cla. — 4) J., osada t., hejt. Pelhřimov, viz Johanka. — 5) J., osada t., hejt. a okr. Rokycany, fara a pš. Mirošov; 13 d., 172 ob. č. (1890). — 6) J., česky správně Ostrovec (Johannesdorf, Johannisdorf), osada t. u Velečína, hejt. Podbořany, okr. Jesenice, fara a pš. Žíhle; 18 d., 95 ob. n. (1890), kaple sv. Jana Křt. — 7) J., Kabárna, osada t. u Svojetína, hejt. a okr. Rakovník, fara a pš. Kounov; 46 d., 293 ob. č., 6 n. (1890), 1tř. šk. — 8) J., osada t. u Červ. Hrádku, hejt. a okr. Sedlčany, fara a pš. Kosová Hora; 7 d., 64 ob. č. (1890). — 9) J., popl. dvůr t. u Uherců, hejt. Stříbro, okr. Stody, fara Uherce, pš. Nýřany. J. připomíná se r. 1272 jako ves náleževší ke klášteru Chotěšovskému. Také tu stávala tvrz. — 10) J., osada t. u Roudného, hejt. Tábor, okr. Soběslav, fara a pš. Myškovice; 29 d, 155 ob. č. (1890). Zde jest far. kostel sv. Jana Nep. fary Myškovické, hřbit. kaple P. Marie a 3tř. šk. R. 1712 vystavěl tu Fr. L. Voračický z Paběnic v lese kostel sv. Jana Nep. a vedle kapli P. Marie. R. 1726 založeno při kostele kaplanství, které r. 1858 povýšeno na faru. Kolem kostela stavěny domky, které r. 1814 zařaděny mezi osady a pojmenovány J-em. J. jest rodištěm prof. dra Frant. Studničky. — 11) J., ves t., hejt. Tábor, okr., fara a pš. Ml. Vožice; 18 d, 121 ob. č. (1890), fil. kostel Vš. Svatých r. 1360 připomíná se far. Fara tu v neznámé době zanikla a nynější kostel r. 1726 znovu postaven a mlýn.
12) J. (Johannesthal), městečko a moravská enklava ve Slezsku, hejt. Krnov, okr. Jindřichov; 245 d., 1481 ob. n. (1890), far. kostel N. Trojice, 3tř. šk, pošta, fin. stráž, 2 mlýny, výroba lihových nápojů, pila, 4 závody na výrobu zboží pleteného a stávkového. Obyv. živí se po domácku tkalcovstvím. J. jmenuje ve své závěti biskup Bruno r. 1265, později byl stolním zbožím pod správou bisk. hejtmanů sídlících na Osoblaze. S Osoblažském dostal se J. v zástavu pánům ze Zvole (1433). R. 1535 biskup Stanislav Thurzy listem daným v Olomúci ves J. povýšil na svobod. horní městečko; r. 1577 dostalo se městečku od biskupa Jana týd. a výroč. trhu. Biskup Stan. Pavlovský povolil (1581) mu cejchovní řády, daroval některé pozemky a osvobodil je ode všech robot; avšak brzy J. učiněn městem manským. Týž biskup pustil městečko svému bratru Václavu Pavlovskému na Jindřichově v poddanství (1589), jenž J-u potvrdil svobody s jistými obmezeními, a J. zůstal až do nejnovějších dob manským zbožím při Jindřichově. Když na Jindřichově usadili se pánové z Hodic (1636), rovněž potvrdili městečku býv. svobody, ale Janovští měli s nimi stálé spory, takže se musili svých svobod na nejvyšších místech dovolávali, tak r. 1717, 1733, 1795, kdy si nechali svobody potvrdili samým císařem. Za válek pruských J. vydrancován a r. 1741 vyhořel.