Ottův slovník naučný/Jankov

Ottův slovník naučný
von Jankó	Jankov	Jankovac

Údaje o textu
Titulek:	Jankov
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 12–13. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Jankov
Související články ve Wikipedii: Jankov (okres Benešov), Jankov (okres České Budějovice), Jankov (okres Pelhřimov)

Č. 2006. Znak měst. Jankova

Jankov: 1) J., městečko v Čechách na lev. bř. soujmenného potoka, hejt. Sedlčany, okr. Votice; 75 d., 689 ob. č. (1890), starožitný far. kostel sv. Jana Křt. (r. 1384 mezi far. připomínaný) s hrobkou pánů z Talmberka, 5tř. škola, četn. stanice, pošta, 4 mlýny (1 parní) a samota Jitra. Alod. dvůr, škrobárna, pivovar, parní pila a cihelna, majetek Rudolfa hrab. Chotka. — J. jako osada jest velmi starého založení a býval asi daleko lidnatější nežli nyní; ale válkami a častými požáry zchudl. Kdy na město povýšen a znakem nadán, neznámo. Znak (viz vyobr. č. 2006.): v černém štítě zlatá hraběcí koruna o pěti špicích, z nichž nad každou zlatá hvězda ve způsobě oblouku. Na býv. tvrzi r. 1785 zbořené seděla od pradávna jedna větev pánů z Vlašimi, kteří se odtud Jankovští z Vlašimi psali. Po vypuknutí válek husitských usadila se na J-ě slavná rodina pánů z Talmberka, odtud zvaná Jankovští z Talmberka, kteří po 3 století se tu připomínají. Rudolf Frant. Ferd. z rodu toho prodal zboží jankovské (1702) trhovou smlouvou Janovi sv. p. Kořenskému z Terešova, jenž se ze zdejšího zámku na nově vystavěné sídlo do Ratmiřic přestěhoval. Synové jeho prodali (1719) J. Jiřímu Vojickému z Neudorfu, jenž již po roce prodal jej Terezii Eleonoře ovdov. Ubelli ze Siegburku, po níž tu seděl (1744) Václav Hynek hr. Dejm ze Stříteže. R. 1753 prodán J. ve veřejné dražbě sv. pí Em. ze Sternthalu. Po smrti pak sv. p. Karla ze Sternthalu skoupila (1822—38) od dědiců jich podíly na J-ě a Ratměřicích Jindřiška hr. z Chotkova. — R. 1645 dne 6. bř. svedena tu krvavá bitva mezi císařskými pod gener. Hatzfeldem a Götzem a Švédy pod Torstensonem, ve kteréž vojsko cís. utrpělo úplnou porážku, ztrativši 4000 mrtvých, 134 důstojníků, 4000 zajatých i s gener. Hatzfeldem a 24 děl, a Švédové 2000 mužů. Po nešťastném Götzovi zůstalo přísloví »Pořídíš co Kec (Götz) u J-a«. Po bitvě bělohorské zanikla (1667) tu fara, na kterouž teprve r. 1707 dosazen kněz a r. 1761 fara obnovena. Srv. V. Vlasák, Okres votický str. 75 (Praha, 1882), Čechy str. 234 a Kriegschronik a obšírný popis bitvy, jakož i plán a vyobrazení ve 4 výkresích viz Theatrum europaeum (tom. V.). — 2) J., ves t., hejt. Něm. Brod, okr. Humpolec, fara a pš. Vyskytnú; 29 d., 158 ob. č. (1890). — 3) J., osada t., hejt. a okr. Č. Budějovice, fara a pš. Vel. Čakov; 43 d., 309 ob. č. (1890), kaple sv. Víta a samota Kopaniny hájovna. — 4) J.^{[red 1]} (Janketschlag), osada t. u Mýta, hejt. Krumlov, okr. Planá (Horní), fara a pš. Hořice u Krumlova; 5 d., 38 ob. n. (1890). Připomíná se r. 1268, nedlouho před tím založena, a náležela ke klášterství zlatokorunskému.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Dnes již zaniklá osada.