Ottův slovník naučný/Janitor
Ottův slovník naučný | ||
Janišov | Janitor | Janitschek |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Janitor |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 11. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Janitor (lat.), též ostiarius, u Římanů vrátný, otrok, jenž měl v opatrování klíče od dveří domovních (janua), jenž otvíral na požádání dvéře neb odpíral vstup do domu a pozoroval bedlivě každého, kdo vcházel. Příbytek jeho (cella ostiaria) nalézal se u vchodu. Každý lepší dům římský měl svého vrátného. Odznakem moci jeho byla rákosová hůl (arundo, virga, Petronius 134, Seneca de const. sap. 14.). Za starých dob bývalo někdy zvykem vrátného řetězem připoutávati k jeho místu (Auctor de clas. rhet. 3). Srv. Marquardt, Das Privatleben der Römer, I, 140; Velišský, Život Řekův a Římanův, str. 87, 255.