Ottův slovník naučný/Jablonné

Ottův slovník naučný
Jablonná	Jablonné	Jablonnyj chrebet

Údaje o textu
Titulek:	Jablonné
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 978. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Jablonné
Související články ve Wikipedii: Jablonné nad Orlicí, Jablonné v Podještědí

Jablonné: 1) J., Jablonná, Jablonný (Gabel), město v sev. Čechách, 315 m n. m., blíž saských hranic, sídlo okr. hejt. a soudu, cejch, úřadu, četn. velitelství, respicientství finanč. stráže, pošty a telegr., děkanství a vikářství; má 363 d., 10 ob. č., 2305 n. (1890), krásný kostel sv. Vavřince při někdejším klášteře dominikánském, založeném kol. r. 1260 od Jana Berky z Dubé a jeho manželky, která je zde pochována, radnici, 5tř. obec. a 3tř. měšť. šk. pro chl. a dívky, průmysl, pokr. šk., špitál s kaplí sv. Volfganga, spolek ku vzáj. pojišťování dobytka a proti škodám z ohně, fabrikaci bavl. a lněn. zboží (zvl. veb), parostr. pivovar, mlýn, bělidlo, knihtiskárnu a značné obilní trhy, průmysl a obchod s bavlněným a lněným zbožím. Alod. statek zaujímá 410 ha náleží k němu lovecký zámeček u J-ho a dvůr, majetek dědiců Frant. Matouše. J. bylo prý za nejstarší doby hradem knížat charvatských. Za jednoho z nich provdána byla Přibislava, sestra sv. Václava, která dala J. obehnati zdí. Po smrti pochována pod blízkým vrchem »Krutinou«, později prohlášena za blahoslavenou. Císař Karel IV. dal tělo její převézti (1367) do Prahy. Na místě, kde pochována, stojí dosud kaplička ke cti blahoslavené Přibislavy. Dle písemných památek připomíná se J. r. 1249; tehdy náleželo Havlovi z Lemberka, jehož potomci vysadili obci (1364) různé výsady, jmenovitě aby o statcích svých pořizovati mohli, a r. 1368 založili měst. knihy. V r. 1383—86 koupil J. Jindřich Berka z Dubé, jehož potomci zde až do vymření se připomínají (1706). Jindřich vyprosil obci potvrzení svobod, výroční a téhodní trh a cla, Zdislav z rodu toho trhy koňské (1534) a rok na to dva výroční trhy a snížil obyvatelstvu roboty. Ku konci XVI. stol. prodal Jindřich Berka z Dubé polovici J-ho Markétě Hozlaurové z Liběchova, provd. za Vladislava Hozlaura z Hozlau, jenž poddané velmi utiskoval a dokonce se svou čeládkou město vypálil. Z toho vzniklo povstání, které teprve smlouvou bylo urovnáno (1609). R. 1602 založeny zde farní matriky. Kol. r. 1623 spojil opět Jindř. Berka z Dubé obě polovice v jedno, vypudil evang. pastora z města, ale obyvatelstvo na víru katolickou obrátiti se nedalo; teprve císař. kommissaři hrab. z Kolovrat mocí vojenskou a vězením se to podařilo. R. 1632 vypálili zde Švédové klášter a mnoho škod nadělali, r. 1686 zuřil zde veliký mor, jemuž polovice obyvatelstva za obět padla. R. 1718 koupil po dědici Rozálie Vchynské z Dubé J. Jan Jáchym Pachta z Rájova, jehož potomci ještě za časů našich zde seděli. Za války 7leté obsazeno město Prusy (1757), jež cís. vojsko i s generálem zajalo. Za vlády císaře Josefa II. zrušen (1784) zdejší dom. klášter. Kostel sv. Vavřince stal se far., když býv. far. kostel Nar. P. Marie shořel při ohni (1788), který strávil skoro celé město. R. 1813 obsadil kn. Poniatowski J. polským vojskem a 19. srp. t. r. dorazil sem sám Napoleon. Město ještě v našem stol. ohrazeno zdí. Městem jmenuje se velmi záhy, znak pochází z dob Vladislava II., který mu jej na přímluvu bratří Berků z Dubé udělil. Znak (vyobr. č. 1999.): Ve stříbrném štítě na zeleném zpodku 3 červené věže se zlatými makovicemi; prostřední nejvyšší věž s branou otevřenou a vytaženou zlatou mříží, pod níž modrý štítek se zlatou vidlicí. — Okr. soud jablonský zaujímá 190.47 km² s 18 polit, obcemi, 3325 d., 10 ob. č., 17.477 n.; ze 17.538 přít. obyv. 17.485 katol., 38 evang., 11 žid., 4 jin.; z těch 8359 muž., 9179 žen (1890). — Okr. hejtmanství obsahuje okresní soudy: Cvikov a J., majíc na 272 23 km² 5853 d., 184 ob. čes., 32.922 něm.; z 33.221 přitom. ob. 33.067 katol., 88 evang., 23 žid., 43 j.; z těch 15.911 muž., 17.310 žen. (1890).

2) J. nad Orlicí, Jablonný, Jablonná nad Orličkou, městečko t., na lev. břehu Orlice, asi 2 hod. od hranic Kladských a moravských, v krásném údolí Orlických hor při stoku Orlice Tiché s potokem Orličkou, v hejt. a okr. žambereckém; má 141 d., 999 ob. č., 15 n. (1890), pěkný far. kostel sv. Bartoloměje s věží z r. 1680, do r. 1663 fil. fary ústecké, 3tř. šk., radnici, poštu, telegraf, stanici Rak. sev.-záp. dráhy (Praha–Král. Hradec–Mittelwalde), občanskou záložnu, rybářský spolek, výrobu kostelních rouch, paramentů a náčiní, nitěných knoflíků a kroužků, továrnu na kartáče, štětky a dřevitou vlnu, 4 mlýny s pilami, domácí průmysl obuvnický, klihařský a kartáčnický a obchod s dřívím. Znak městský (nejstarší pečeť z r. 1358) (vyobr. č. 2000.): Ve stříb. poli na zel. pahrbku medvěd, držící opatskou berlu (později »právo«). Ku konci XI. stol. (1093) jmenuje se J. villa forensis (trhový městec). Prvním nám známým majetníkem J-ho jmenuje se ve XIII. stol. Oldřich z Drnholce a Heřman Osteh, král Václav II. daroval J. Záviši z Falkenšteina a jeho synu Ješkovi, po nich se uvádí míšeňský markrabí Bedřich, ve XIV. stol. opatství zbraslavské (odtud berla ve znaku), jemuž je Jan Lucemburský zabral; r. 1422 cís. Sigmund vrátil J. témuž klášteru. Opat zbraslavský Jan prodal J. ještě s jinými statky biskupu litomyšlskému. Od r. 1437 až do r. 1497 seděli na J-ém Kostkové z Postupic, po nichž připadlo pánům z Pernšteina, z nichž Vojtěch povolil (1523) J-mu pivovar, Vratislav vyprosil (1580) majestatem dva výr. a týd. trh a clo. Svobody tyto potvrdili nástupcové bratří Hrzánové z Karasova a jich potomci, již přidali šenk vína a pálení kořalky. R. 1622 koupil J. od Zdislava H. z H. Karel kn. Liechtenštein, jehož potomci dosud zde patronát drží. Od králův českých, od Pernšteinů dány J-mu znamenité výsady (listiny uchovány v městském archivu): právo odúmrtní, vybírání cla, trhy atd. Roku 1866 se účastnilo město činně války, začež muselo zaplatiti Prusům značné výpalné. Od roku 1878 je zde záložna, která postavila městu vodovod a trojtřídní školu a sobě dům. J. jest v ohledu národním důležitou posicí českou na rozhraní českoněmeckém. Pro svou krásnou přirozenou polohu jest hojně turisty navštěvováno. J. jest rodištěm kněze Fr. A. Vacka-Kopidlanského (* 1780 — † 1854), jenž napsal »Místopis a historii městyse J-ho nad Orličkou« (Praha, Hradec Král. 1831).