Ottův slovník naučný/Interusurium

Ottův slovník naučný
Intertritura	Interusurium	Interval

Údaje o textu
Titulek:	Interusurium
Autor:	Leopold Heyrovský, Bedřich Procházka
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 696. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Interusurium (lat.) neboli commodum repraesentationis (v. t.), v kupecké mluvě rabatt nebo disconto (v. t.), slově rozdíl mezi hodnotou, kterou má v přítomnosti peněžná pohledávka teprve budoucně dospělá, a nominálním obnosem této pohledávky. Onu přítomnou hodnotu určíme pak tím, že vyhledáme kapitál, který by s připočtením úroků vzrostoucích do dne dospělosti rovnal se nominální summě dlužné. Hý.

Přesně se vypočítá i. takto dle methody Hoffmannovy. Zaplatí-li kdo ihned částku peněžitou, kterou teprve po uplynutí určité doby měl zapraviti, zaplatí částku, kterou zvětšiti sluší o úroky za dobu, za kterou teprve byla splatná, aby se vyrovnala dluhu úplnému. Tyto úroky, t. j. i., vypočítají se přesně v následujícím příkladě takto: Má-li kdosi zaplatiti dluh 1000 zl. na 4% za rok, pak srazí se mu z každých 104 zl. po jednom roce splatných 4 zl. a z 1000 zl. srazí se 1000/104 X 4 zl. X 38.46 zl. Jde však ještě o to, zdali by se neměly vlastně počítati úroky z úroků, jak se děje dle methody Leibnizovy. Methody první zejména se užívá, kde běží o malé částky, jichž nelze uložením na úroky zužitkovati, vedle těchto dvou method užívá se theorie Carprovy, dle níž se i. počítá jednoduše jakožto úroky z kapitálu za dobu, za kterou byl teprve splatným. V našem případě obnášelo by i. tedy 40 zl., tudíž o (40 – 38.46 zl.) 1.54 zl. více; při větších terminech vede tento způsob výpočtu k pravým absurdnostem. Pch.