Ottův slovník naučný/Institutiones
Ottův slovník naučný | ||
Institut de France | Institutiones | Instradovati |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Institutiones |
Autor: | Leopold Heyrovský, Josef Tumpach |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 674–675. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Corpus iuris civilis |
Institutiones [-ució-], instituce, sluly u Římanů učebnice pro začátečníky určené, ve kterých byl v pořadu systematickém podán stručný nákres práva, hlavně soukromého. Mezi učebnicemi tohoto druhu vynikaly I., které sepsal ve II. stol. po Kr. Gaius (v. t.) Na základě této a jiných učebnic dal v VI. stol. po Kr. císař Justinián sdělati i., které měly sloužiti za úvod ve studium jeho velikých sbírek práv (viz Corpus iuris civ.). I počínalo se v dřívějších dobách právnické vyučování na universitách s výkladem Institucí Justiniánových. Jakkoli v dnešním právním vyučování římské právo jako celek nevykládává se již podle methody exegetické, nýbrž podle moderní soustavy, jmenujeme nicméně stručný přehledný výklad řím. práva soukromého, kterýmž začátečník má býti připraven k dalšímu zevrubnějšímu studiu řím. práva a tím uveden v právní studium vůbec, na dále institucemi. Předmětem jejich jest čisté právo římské, tak jak u Římanů platilo. Výklad jest spořádán systematicky, ale obyčejně připojuje se k němu vypsání dějinného vývoje soukromého práva římského od nejstarších dob až do smrti Justiniánovy v ten způsob, že při každé části systému podávají se celé dějiny její. Hý.
I. juris canonici, učebnice práva kanonického sdělaná dle vzoru Institucí Justiniánových, v nichž látka dělí se na tři části: první jedná de personis, druhá de rebus a třetí de actionibus. Rozdělení to do práva církevního zavedl Jan Pavel Lancelotti, prof. práva kanon. na universitě perugijské († 1590), jehož dílo z rozkazu papeže Pavla IV. počaté, ale teprve za Pia IV. dokonané a témuž papeži věnované vyšlo poprvé o sobe v Perugii r. 1563. Dílo to, ač veřejného schválení papežského se mu nedostalo, je důležito jednak pro výtečnou terminologii právní, jednak pro poznal práva círk., jež ve stol. XVI. v církvi platilo. Bývá zhusta připojováno jako appendix ke »Corpus iuris can.«. Po Lancelottim užili rozdělení toho i jiní kanonisté, z novějších na př. De Camillis. Tpch.