Ottův slovník naučný/Institor
Ottův slovník naučný | ||
Instinkt | Institor | Institoris |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Institor |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 674. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Institor, t. j. správce živnosti, byl v římském právu jakožto zmocněnec pána živnosti z právních jednání jménem pánovým podnikaných sice sám přímo zavázán, avšak vedle něho zavázán byl již dle ediktu praetorského nepřímo též pan živnosti (zmocnitel). Proti zastoupenému pánovi živnosti poskytnuta byla totiž oprávněné třetí osobě actio institoria. (Podobně měla se věc při živnosti plavecké. Viz Exercitor navis.) Od konce II. stol. po Kr. dána byla proti každému, kdo zmocnil někoho k právnímu jednání, actio quasi institoria neb utilis actio ad exemplum institoriae.