Ottův slovník naučný/Inkorporace
| Ottův slovník naučný | ||
| Inkontrování | Inkorporace | Inkoust |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Inkorporace |
| Autor: | Josef Tumpach |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 657. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Inkorporace (lat., vtělení) znamená ve státním právu přivtělení, připojení ke státu nového území, jež dosud bylo buď úplně samostatné, neb aspoň tvořilo čásť území samostatného, avšak jen tenkráte, když přivtělené území ztratí dřívější státní suverenitu, když tedy s cizím státem splyne v jeden celek (unum corpus, jedno těleso). Nic nevadí, podrží-li inkorporované území vlastní civilní nebo trestní zákonodárství a po případě i jiné právní rozdíly. Za příklad inkorporace sloužiti může připojení Krakova k Rakousku r. 1846, připojení Hannoverska, Nassavska, Šlesvicka a Holštýnska a j. zemí k Prusku r. 1866.
I-cí (přivtělením) zove se v právu círk. spojení beneficia s nějakou církevní korporací (kapitolou, klášterem), a sice: spojeno-li beneficium s korporací tou jen quoad temporalia, t. j. jen jeho důchody, jest to incorporatio jure minus pleno (sloučení částečné); spojeno-li s ní jak quoad temporalia tak quoad spiritualia, t. j. jak důchody tak i správa duchovní, místo má inc. jure pleno (sloučení celkové), a když při tom i jurisdikce na korporaci se přenáší, povstává inc. jure plenissimo. V prvém případě jest korporace, resp. praelát (opat) jako její repraesentant, parochus primitivus či titularis, a jí přísluší též důchody obroční; duchovní správu vede však zástupce (vicarius perpetuus) na praesentaci korporace biskupem ustanovený a korporací vydržovaný; v druhém případě je korporace parochus primarius čili habituatis, jež však aktuální správu duchovní vede skrze svého zástupce (vicarius temporalis), jí jmenovaného a vydržovaného, ale biskupovi diécésnímu za vedení správy duchovní zodpovědného. Přivtělování beneficií dělo se v církvi od stol. IX. a jmenovitě ve stol. XII. bylo velmi časté. Koncil tridentský (sess. XXIV. c. 13. de ref.) stanovil však, aby příště beneficia farní s korporacemi církevními spojována nebyla. Tpch.