Ottův slovník naučný/Indemnita

Ottův slovník naučný
Indemnisovati	Indemnita	Inden

Údaje o textu
Titulek:	Indemnita
Autor:	Karel Kadlec
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvanáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 552–553. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Indemnita

Indemnita, franc., l'indemnité [ēnde-] jest v právu název jednak pro válečnou náhradu, indemnité de guerre (v právu mezinárodním), kterou žádají počínajíc koncem minulého století vítězové na státu přemoženém, jednak pro zproštění vlády (ministrů) od odpovědnosti za nezákonná jednání, indemnité parlamentaire. I-tu válečnou žádá vítězný stát na státu přemoženém pod záminkou, že hraditi musí náklady a škody způsobené válkou sobě samému, raněným, invalidům nebo rodinám pozůstalým po padlých vojínech. Posledním případem, kdy žádána byla od vítěze ohromná válečná i., byl případ s Německem a Francií r. 1871. Francie zaplatiti musela Německu 5 milliard i-ty. – I. parlamentární vyvinula se nejdříve v Anglii a odtud přešla na evropskou pevninu. Spočívá v tom, že vláda (ministerstvo), učinila-li nějaký krok, ke kterému ústavou formálně nebyla oprávněna, který však v zájmu státu pokládala za nutný, předloží v nejbližším zasedání parlamentu indemnitní bill (indemnity-bill, act of indemnity) a žádá jím za dodatečné schválení. Parlament může žádanou i-tu též odepříti a pohnati ministerstvo ke zodpovědnosti pro porušení ústavy. Obyčejně zadávají vlády za i-tu, když nuceny byly překročiti povolený státní rozpočet. Zvláštní význam mají indemnitní billy v těch případech, kde se suspenduje Habeascorpusact. -dlc.