Ilijská deska ( tabula Iliaca) sluje mramorová, neúplně zachovaná deska, jež nalezena byla okolo r. 1683 ve zříceninách starých Bovill, 10 miglií před Římem, na silnici appijské. Chová se nyní v museu kapitolském v Římě. Pokud deska zachována, jest asi 25 cm vysoká, 28 cm šir.; měkký mramor, z něhož jest zhotovena, znám jest pod jménem palombino. Ilijskou sluje deska proto, že ozdobena jest reliefy představujícími scény z války trojské. Byla původně rozdělena na jednotlivá pole a pruhy, dvěma pilíři pak rozdělena ve tři oddělení; levá strana, na níž nalézal se pilíř jako na straně pravé a vedle něho 12 pruhů obsahujících scény z 2. až 12. zpěvu Iliady, se ztratila. Čásť zachovaná má především hlavní prostřední obraz, představující Tróju a palác Priamův a scény uvnitř dobytého města a paláce Priamova se odehrávající (smrt Priamova, osud Kassandřin, setkání Menelaa s Helenou, útěk Aeneův a t. d.), pak hrob Hektorův, u něhož sedí Helenos a jaté ženy Hekabé, Andromaché, Helena a j. – patrně jedná se zde o vydání Astyanakta Talthybiovi a Polyxeny – dále hrob Achilleův, u něhož obětuje Neoptolemos Polyxenu; pod tím v pravo viděti loď Aeneovu, v levo lodní tábor řecký. Dle nápisu vzata zde za základ Iliupersis Stesichorova. Pod tím nalézají se dva úzké, podélné pruhy, obsahující scény z kyklických básní Aithiopidy a Malé Iliady (smrt Penthesileiina, Thersitova, zápas Memnonův a Achilleův, smrt Achilleova, Aias šílený, smrt Eurypylova, únos Palladia, lesť Sinónova, dřevěný kůň). Nad obrazem hlavním zobrazeny jsou v úzkém pruhu scény z 1. zpěvu Iliady (chrám Apollóna Sminthea, mor v táboře řeckém, shromáždění Řeků, v němž tasí Achiileus meč proti Agamemnonovi, Odysseus vedoucí hekatombu do Chrysy, setkání Chryseovo s dcerou, Thetis u Zeva). Na levé straně, nám nezachované, zobrazeny byly ve 12 pruzích scény z 2.–12. zpěvu Iliady a sice směrem shora dolů, na straně pravé, zachované, zobrazeny jsou scény ze 13.–24. zpěvu Iliady směrem zdola nahoru. Scény zde zobrazené nesrovnávají se někde s textem homérským. Na obou sloupech napsán byl drobným písmem stručný obsah Iliady; na sloupu nám zachovaném nalezá se 108 řádků. U jednotlivých scén obrazu hlavního a pruhů připsána jsou jména hlavních osob neb označen stručně nápisem děj se odehrávající. Pod hlavním obrazem nalézá se distichon, jež označuje jakéhosi Theodóra původcem uspořádání a sestavení (ταξις) desky. Jméno toto čte se i na zadní straně podobného reliefu, jenž nalezen byl buď v Římě nebo v okolí Říma a nalézá se nyní v kabinetu medaillí v Paříži. I. d. vznikla patrně v I. stol. po Kr. a sloužila, jak se zdá, účelům školským. Máme nyní zbytky několika podobných desk, na př. zlomek ze sbírky Borgijské v Neapoli, zlomek musea berlínského, zlomek chovaný v soukromém majetku v Tarentě (Robert, Annali dell'Instituto, 1875, 267–272), relief ze sbírky Farneské ve ville Albani a j. Všecky tyto desky vznikly za doby Augustovy opírajíce se arci o památky doby alexandrijské. – Srv. O. Jahn, Griechische Bilderchroniken (Bonn, 1873); Baumeister, Denkmäler des klass. Altertums, 716–720; Robert, Archäol. Zeitg., 1875, 106.; A. Brümng, Jahrbuch d. Instituts, 1894, 136–165. Vý.
PD old 70