Ottův slovník naučný/Hvězdovci
| Ottův slovník naučný | ||
| Hvězdová komora | Hvězdovci | Hvězdovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Hvězdovci |
| Autor: | Antonín Štolc |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 971–974. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Hvězdovci (Gephyrea), skupina mořských červů postavení v soustavě dosud neustáleného. Tělo jejich jest v ose předozadní protáhlé, nejeví žádného článkování dle typu červů kroužkovitých, neb ukazuje u některých tvarů na původní článkovitost opakováním jistých ústrojů. Velikost jeho bývá nepatrná (jeden až několik cm), až i značná (druhy rodu Sipunculus, Thalassema gigas přes 40 cm délky). Povrch jeho bývá buď hladký neb vrásčitý, příčně kroužkovaný nebo k tomu i podélně rýhovaný (Sipunculidae), často bradavkatý, u některých bývá na přídě ostnitý, u rodu Phoronis jest tělo tenkostěnné skryto v chitinovité rource. Štětiny typické u červů štětinatých vyskytují se tu toliko u čeledi Echiuridae (pár hákovitých štětin na břiše na předu těla). Ze zvláštních přívěsků na těle vytknouti jest: dvojitý částečný věnec ostnitých štětin na zadku těla u rodu Echiurus, ocasní přívěsky posázené bradavkami u rodu Priapulus, dvojitý štít tělní, na předu a na zadu, u rodu Aspidosiphon. Přída těla jest různě upravena: buď opatřena chobotnatým lalokem, jenž má na zpodu obrvený žlábek k ústům vedoucí (čel. Echiuridae), buď proměněna v silný zatažitelný rypák, na jehož vrcholu jsou ústa obklopena tykadly (čel. Sipunculidae), nebo bez nich (čel. Priapulidae) nebo má podkovovitý nosič s tykadly ústa obklopujícími (čel. Phoronidae). Stěnu tělní tvoří hypodermis se zřetelnou kutikulou, svalstvo stěny tělní bývá mocně vyvinuto a to jak okružní (vnější), tak i podélné (vnitřní). U čeledí Sipunculidae a Priapulidae vsunuje se mezi obojí svalstvo tenčí vrstva svalů příčných (diagonálních), u Sipunculid probíhá okružní a podélné svalstvo ve svazcích odpovídajících povrchnímu ryhování. U tvarů se vchlipitelným rypákem rozlišují se ze svalstva podélného silné páry svalů, zatahovači (retraktoři) rypáku, upevněné předním koncem společně na přídě rypáku, zadním pak koncem jedny na přídě trupu, druhé ve střední části trupu. Soustava zažívací jest u všech h-ců dobře vyvinuta. Na přední části roury zažívací možno rozeznávati dutinu ústní, hltan a jícen, u Echiurid jest patrna ještě naduřelá rozšířenina jícnová, u Priapulid jest hltan uvnitř vyložen stlustlou kutikulou a ozbrojen vyčnívajícími zoubkatými výrostky. Střední čásť (žaludek střevní) bývá velmi dlouhá, k ní připojuje se krátká čásť zadní (konečník) otevírající se řití na venek. U Priapulid žaludek střevní probíhá v malých záhybech středem dutiny tělní, přechází v konečník a ústí ven na konci těla v poloze hřbetní. Stejně tak ústí ven zažívací roura Echiurid, však střevní žaludek jest velmi dlouhý a vinutý, probíhaje dutinou tělní v četných kličkách. U Sipunculid a Phoronid probíhá žaludek střevní až na konec těla, tu se však ohýbá zpět a vrací se ku předu, vchází pak do krátkého konečníku, jenž otvírá se ven řití na přední části těla na straně hřbetní. U Sipunculid obě části žaludku střevního, do zadu se ubírající i ku předu se vracející, jsou vinuté probíhajíce v četných mezi sebou se vinoucích závitcích. U téže čeledi v žaludku střevním na břišní straně běží obrvená rýha až do konečné části jeho, kdež vchází do slepého přívěsku ovinutého kolem této části. U Echiurid v žaludku střevním v přední a zadní jeho části na straně břišní táhnou se podobné rýhy obrvené, vcházejí však brzy do vedlejšího střeva, jež běží po celé dlouhé střední části žaludku střevního, těsně na jeho straně břišní. Soustava nervová jest u h-ců různě podle skupin upravena, celkem však lze ji odvoditi zjednodušením různým směrem se beroucím od typu panujícího u červů kroužkovitých. Pravidlem možno rozeznávati uzlinu mozkovou, prstenec jícnový a pásmo břišní. Pásmo břišní probíhá středem strany břišní až na konec těla, v mládí jest u Echiurid článkovaně upraveno, v dospělém stavu u této čeledi a u Sipunculid neuzlí se, u Priapulid má míti v krátkých od sebe vzdálenostech malé uzliny odpovídající zevnějšímu kroužkování tělnímu. Po obou stranách na pravo i na levo vydává pásmo břišní v krátkých pravidelných přestávkách páry větví postranních, jež okružně a protilehle probíhajíce spojují se na straně hřbetní, souhlasíce zároveň se zevnějším kroužkováním těla. U Echiurid střídají se pravidelně silnější páry postranních větví s větším počtem slabších, naznačujíce asi tak původní článkování těla. Uzlina mozková nejznačněji vyvinuta jest u Sipunculid; vycházejí z ní nervy zásobující přídu a tykadla, z prstence jícnového u téže čeledi vystupují nervy zásobující rouru zažívací, u Priapulid zásobují hltan. U Echiurid jest mozková uzlina nezřetelně vyvinuta, prstenec jícnový vzhledem k citlivému laloku chobotnatému mocně tu rozvinut. Jest prodloužen až do konce chobotu, obě jeho větve vysílají po stranách zevně i dovnitř větévky, vnitřní protilehlé s obou stran spojují se na hřbetě. Nejvíce zjednodušena jest soustava nervová u Phoronid. Omezena jest tu na prstenec nervový dutinu ústní objímající při základu nosiče tykadel. Ze hřbetní části jeho vychází nerv, jenž po levé straně nesouměrně na zad se ubírá. H. dospělí namnoze nemají zvláštních smyslových ústrojů, u rodu Aspidosiphon (z čel. Sipunculid) vyskytují se na přídě oči, u rodu Phoronis obrvené jamky. V mládí, ve stavu larvy, opatřeni bývají skvrnami očními. H. mají pravou dutinu tělní vyloženou buňkami peritoneálními, roura zažívací upevněna bývá na stěnu tělní blanami mesenteriálními, často redukovanými; příčných přehrádek (sept či dissepimentů) dutinu tělní článkujících tu není. Toliko u rodu Phoronis vyvinuta jest přehrádka dělící dutinu přídy s tykadly od dutiny ostatního těla. Cevní soustava jest obecně u h-ců vyvinuta, scházejíc toliko u Priapulid. Úpravou v základních částech svých upomíná na typ platný u červů kroužkovitých, odkudž možno ji zjednodušením nebo modifikováním odvoditi. U Echiurid céva břišní probíhajíc celým tělem ústí na přídě do vidlice cevní, jejíž obě větve prodlužují se do laloku chobotnatého, až do konce jeho, kdež se spojují vcházejíce do cévy hřbetní. Tato probíhá na zad toliko krátce, až za rozšířeninu jícnovou, kde dělí se ve dvě větve, rouru zažívací obejímající a ústící do cévy břišní. U Sipunculid vyvinuta jest céva hřbetní a břišní, obě se tu stahují ústíce ve zvláštní sinus obejímající dutinu ústní a jsoucí ve spojení s dutinou tykadel, i zdají se býti ve přímém spojení s dutinou tělní. Nejsložitěji upravena jest soustava cevní u Phoronid. Céva hřbetní ústí tu na přídě do prstence obejímajícího dutinu ústní při základě nosiče ramen. Z prstence jdou větévky do tykadel, jsou ve spojení s větévkami, jež vcházejí do podobného, před prvním umístěného prstence. Z tohoto předního prstence jdou na zad dvě cévy postranní, jež krátce probíhajíce pod jícnem spojují se v cévu břišní. Tato majíc četné výběžky slepé, běží na zad nesouměrně po straně levé. Cévy jsou tu stažitelné a obsahují červené krvinky. Činnost dychací děje se u h-ců povrchem těla jsouc účinněji soustředěna na jisté jeho části. U Echiurid jest to lalok chobotnatý, u Sipunculid a Phoronid tykadla, u rodu Priapulus řitní přívěsky jsoucí ve spojení s dutinou tělní.
Ústrojí vyměšovací jest vyvinuto u všech h-ců. Rozeznávati možno tu typické ústrojí vyměšovací a řitní ústrojí vyměšovací (anální roury). První budováno jest dle typu vyskytujícího se u mořských červů štětinatých (Polychaeta). Jsou to roury prostranné, nevinuté, otevírající se do dutiny tělesné konečnou nálevkou obrvenou a ústící ven v přední části těla. U Echiurid ústí ven za štětinami a bývá jich tři páry (Thalassema), dva páry (Echiurus) nebo jen jeden lichý ústroj (Bonellia), u Sipunculid ústí v sousedství řitě a bývá jich jeden pár, řídčeji jeden ústroj lichý (Phascolion), u Phoronid jest jich jeden pár ústící na přídě. Typické ústrojí vyměšovací nevyskytuje se u Priapulid; jest tu toliko ústrojí řitní vyměšovací, jež dále ještě jest vyvinuto u Echiurid a Sipunculid. Nejlépe známo jest u Echiurid. Jest to dvé prostorných rour ústících blíže řiti do konečníku a otevírajících se do dutiny tělesné konečnými nálevkami obrvenými a větším počten postranních. Možno je považovati za modifikované typické ústrojí vyměšovací. U Priapulid upomínají stavbou svou na embryonální ústrojí vyměšovací červů kroužkovitých. Jest to dvé rour ústících ven na konci těla v sousedství řiti. Uvnitř těla četně jsou rozvětveny a každá větévka zakončena buňkou s vnitřním kmitavým brvem. H. jsou většinou pohlaví odděleného, toliko Phoronidy jsou obojetné. Pohlavní žlázy vznikají v povlaku dutiny peritoneální, namnoze na určitých místech: u Echiurid na zadní části pásma břišního, u Sipunculid při základu břišních zatahovačů rypáku, u Priapulid na řitním ústrojí vyměšovacím, u Phoronid na cévě břišní. Buňky pohlavní zrají v dutině tělní a dopravovány jsou na venek podobně jako u mořských červů štětinatých, totiž ústrojím vyměšovacím. U všech h-ců jest to typické ústrojí vyměšovací, toliko u Priapulid řitní ústrojí vyměšovací. Pozoruhodná dvojtvárnost pohlavní panuje u rodu Bonellia, kde samička jest veliká (s chobotem 15 cm dlouhá), sameček drobnohledný (1—2 mm dlouhý) a zakrnělý, žijící cizopasně v těle samičky, v mládí v jícnu, později hlavně ve vývodu buněk pohlavních.
Vývoj h-ců děje se namnoze prostřednictvím volných, pásem obrveným opatřených larev, jež stavbou svou upomínají na larvy mořských červů štětinatých, od nichž jistými modifikacemi odvoditi se dají. Proměna v konečnou podobu děje se podobně jako u mořských červů štětinatých, však potlačeno jest tu článkování těla. Značnou proměnou provázen jest odchylný od ostatních vývoj u Phoronid. Vyskytuje se tu obrvená larva (Actinotrocha), mající velký lalok čelní s párovitými skvrnami očními, za ústy věnec prozatímních tykadel a v zadu obrvený pás řitní. Pod věncem tykadlovým na straně břišní objevuje se vchlípenina, jež později se opět vychlípí a roste obsahujíc vsunující se do ní rouru zažívací, i povstává z ní převážná čásť těla. Lalok čelní i prozatímní tykadla jsou odvržena, povstávají nová, pás řitní zaniká. H. jsou vesměs obyvateli moří. Žijí na dně v bahně, písku, pod kameny a j., hrabouce si chodby, často dosti hluboké. Rod Phoronis upevňuje rourky své na miskách měkkýšů, na korálech a jiných předmětech vodních. Potravou jsou jim drobní ústrojenci, hlavně rostlinní. Některé druhy slouží rybářům za vnadidlo (Echiurus Pallasii Guér.), druh Sipunculus edulis Sluiter z okeánu Indického slouží podobně jako sumýši ku přípravě trepangu. Dle vylíčené tu povahy h-ců možno se pokusiti o řešení otázky jich postavení v soustavě. Základní rysy ústrojnosti i vývoje jejich souhlasí s typem panujícím u červů kroužkovitých a modifikace ve směru tom u nich se vyskytující nepřevyšují namnoze stupeň, jakéhož dosahují u červů štětinatých. Echiuridy hlavně přítomností štětin souhlasí nejvíce s mořskými červy štětinatými a bývají k nim některými autory řaděny, však čeleď tato souvisí jinak úzce s čeledí Sipunculid a tato opět s čeledí Priapulid. Nejvíce odchylnou jeví se čel. Phoronid, ukazující jistým stupněm k mechovkám a ramenonožcům, nicméně však s uvedenými čeleďmi h-ců úžeji se shodující než s některou skupinou jinou. Nejvíce odchylují se h. od typu červů kroužkovitých zaniklou článkovitostí těla, však na jedné straně vyskytují se mezi nimi tvary, u nichž opakování jistých ústrojů (hlavně ústrojí vyměšovacího) svědčí o původní článkovitosti těla, na straně druhé nalézají se i mezi červy štětinatými tvary jevící snahu po zanikání buď zevnější, buď vnitřní článkovanosti. Celkem h. neodchylují se (hlavně zevnější ústrojností) od obecného typu červů kroužkovitých více než pijavky (tyto hlavně vývojem a vnitřní ústrojností). Řadíme tudíž h-ce mezi červy kroužkovité jakožto podtřídu družící se rovnocenně k oběma ostatním, červům štětinatým (Chaetopoda) a pijavkám (Discophora). Možno je dále roztříditi na tři řády: 1. Chatifera (h. štětinatí), zahrnující čeledi Echiuridae s rody Echiurus, Thalassema, Bonellia a j.; 2. Achaeta (h. bezštětinní), zahrnující čel. Sipunculidae s rody Sipunculus, Phascolosoma, Phascolion, Phymosoma, Aspidosiphon a j. a čel. Priapulidae s rody Priapulus, Halicryptus a j.; 3. Tubicola (h. rournatí), zahrnující čel. Phoronidae s jediným rodem Phoronis. — Srv. Quatrefages, Mémoire sur l’Echiure de Gaertner (»Annal des scienc. nat. Zool.« Serie III. sv. VII., 1847); Ehlers, Ueber Priapulus u. Halicryptus (»Zeitschr. f. wiss. Zool.« sv. 11., 1861); Kovalevskij, Anatomija i istorija razvitija Phoronis (»Zap. Imp. Akad. Nauk«, 1867, XI. sv.); Théel, Etudes sur les Géphyriens inermes (Štokholm, 1875); Greeff, Die Echiuren (»Nova Acta d. Leop.-Carol. Deutschen Akademie d. Naturf.«, svazek 41., 1879); Spengel, Beiträge zur Kenntnis der Gephyreen (»Mitth. zool. Station Neapel«, sv. 1., 1879 a »Zeitschr. f. wiss. Zoologie«, sv. 34, 1880); Selenka, Die Sipunculaceen v Semperově díle »Reisen im Archipel der Philippinen« (Wiesbaden, 1883). Šc.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Pravděpodobně překlep, správně je zřejmě „Sipunculus“.