Ottův slovník naučný/Houdon
| Ottův slovník naučný | ||
| de Houdetot | Houdon | Hoüel |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Houdon |
| Autor: | František Xaver Jiřík |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 697. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Jean-Antoine Houdon |
|
Houdon [udo͡n] Jean Ant., sochař franc. (* 1741 ve Versaillech — † 1828 v Paříži), žák Pigalla a Lemoyna. Jako římský stipendista zdržoval se od r. 1759 po 10 let v Římě, kde pro kostel Sta Maria degli Angeli provedl sochu sv. Bruna. Po svém návratu vystavil sochu Morfea a stal se r. 1778 profesorem na École des beaux arts. Po té doprovázel Franklina do Philadelphie a provedl pro sál kongressu ve Washingtonu sochu Washingtonovu. Vrátiv se do Paříže, provedl: sedící sochu Voltaira v Théâtre Français, sochu Cicerona, jenž Katilinu ze senátu vypuzuje, sochu sv. Scholastiky, již byl nucen vydávali za sochu Filosofie, bronzovou sochu Diany (Louvre) a j. Mimo to jsou od něho četná poprsí, jako: Molièra, Glucka, Buffona, Mirabeaua, Rousseaua, Napoleona I., císařovny Josefiny a j. Životopis jeho napsal Dierks (1887). J-k.