Horní města, při nichž hornictví se provozovalo nebo posud provozuje, dělí se v Čechách a na Moravě na královská a svobodná, podle toho, povstala-li na pozemcích královských nebo králem mocí regálu horního zaujatých anebo na pozemcích stavovských či vrchnostenských. V prvním případě mésta ta zůstávala podřízena komoře královské a úřadům horním, na ní více neb méně závislým (nejv. mincmistru, nejv. hejtmanu hornímu atd.); ve druhém případě úřady horní (hejtmanství horní atd.) měly povahu částečně král. a částečně vrchnostenskou. Z měst těch v starší době zvláštní výsadné postavení zjednala sobe města Jihlava a Kutná Hora, jež podřízena byla král. úřadům mincmistrským a u nichž brala v XIV. a XV. st. naučení o horních věcech všecka ostatní města horní v Čechách i na Moravě, zejména: Bělá, Čáslav, Chotěboř, Jílové, Knín, Kolín, Mezeříč, Německý Brod, Polná, Příbram, Přibislav, Reichenstein, Stříbro, Šternberg, Třešť, Ústí nad Lužnicí (Tábor) a j. K těmto původním h-m m-tům, při nichž v XV. stol. hornictví namnoze přestalo se provozovati, přišla ve století následujícím nová h. m., zejména Jáchymov s mnohými jinými městy v Rudohoří a Rudolfov u Budějovic. V narovnání o hory a kovy z r. 1575 činí se rozdíl mezi vlastními královskými h-mi m-ty, jako jsou Kutná Hora, Jílové, Knín a Reichenstein, jež se spravují královskými úřady horními, a druhými h-mi m-ty, v nichž jáchymovské právo horní platí, a ustanovuje se, že sice každé h. m-to má míti své zvláštní úřady horní, avšak že nejv. mincmistr společně s nejv. hejtmanem horním má míti vrchní správu všech hor královských i svobodných, zejména že má soudní moc v rozepřích kverků s vrchnostmi. Za císařovny Marie Terezie činil se pak rozdíl mezi král. h-mi m-ty: Kutnou Horou, Budějovicemi, Táborem, Něm. Brodem, Stříbrem a Chomútovem, a pouhými h-mi m-ty a městečky, jež r. 1745 po zrušení komory české byla přikázána král. podkomořímu, pokud šlo o obnovování rad a dohled k obecnému hospodářství. Byla to města: Kaňk, Kašperské Hory, Jílové, Přimda, Božídar, Jáchymov, Nový Knín, Lauterbach, Blatno, Bleistadt, Příbram, Přísečnice, Slavkov, Schönfeld, Bastianperk, Suniperk, Unterreichenstein, Výprty a Český Wiesenthal. Z těchto měst některá však psala se již před tím též král. h-mi m-ty a k nim přišla ještě Březová Hora a Rudolfov. Nikdy nebyl »král. h-m m-tem« Vyšehrad, jak by se ze znění zák. zem. ze dne 20. září 1883 o připojení jeho ku Praze zdáti mohlo, neboť mluvilo se druhdy o »hoře Vyšehradu« a původcové tohoto zákona učinili z toho »horní město«. JČ.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Horní město