Ottův slovník naučný/Holovousy
Ottův slovník naučný | ||
Holovouský z Holovous | Holovousy | Hołowiński |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Holovousy |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 594. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: Holovousy | |
Související články ve Wikipedii: Holovousy (okres Jičín), Holovousy (okres Plzeň-sever) |
Holovousy: 1) H., ves v Čechách, hejt. Král. Hradec, okr. Hořice, fara Chodovice, pš. Ostroměř; 59 d., 481 ob. č., 3 n. (1890), alod. statek ve výměře 645 ha, k němuž náleží zámek s kaplí sv. Antonína Pad. a dvůr v H-sech, majetek Theob. a Julia Eichmannů a Adolfiny Eisenbachové. Původně byly H. sídlo vladyčí, při němž později vystavěna tvrz, na níž seděli Holovousští z Holovous, ve století XVI. Karlíkové z Nežetic, od nichž je koupil Albrecht VI. Smiřický ze Smiřic a držel je k Hořicům do r. 1629, načež dány v léno Elišce Stošové ze Stropčic. Ku konci XVII. stol. držela je rodina des Carmes, dále Libštejnští z Kolovrat (1695—1728), rodina Lamotte de Frintropp, Leveneurové z Griinwaldu (od r. 1786) a v XIX. stol. Sosnovcové z Vlkanova. Viz A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze v kr. Čes., díl V., str. 328. — 2) H., ves t., hejt. a okr. Kralovice, fara Chříč, pš. Kozlany; 36 d., 212 ob. č. (1890), při Všehrdském potoce 2 mlýny a slabé vrstvy kamen, uhlí. Bývaly vladyčím sídlem. — Viz »Pam. arch.«, díl VI., str. 232.