Ottův slovník naučný/Holota

Ottův slovník naučný
Holoť	Holota	Holothuria

Údaje o textu
Titulek:	Holota
Autor:	neznámý
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 502. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Holota (od příd. jména holý, podobně jako holomek) byl u starých Čechů název nevolníků, kteří měli v ošetřování knížecí lovecké psy, pročež se nazývali také psáři. Poddaný lid byl povinen nejen h-ty živiti a nocleh jim dávati, nýbrž i poskytovati potravu jejich psům. Poněvadž pak h-ty práva svého na výživu zneužívaly a lid vydíraly, obdrželo slovo h. v pozdějších dobách nynější svůj význam, kde jest synonymem slova sběř a luza. V Polsku znamenalo golota tolik jako impossessionatus (bezzemek). Šlechtě, která prodala pozemky a žila v městě z kapitálu, říkalo se, že jest zholotělá (zgołociala).