Ottův slovník naučný/Holice
| Ottův slovník naučný | ||
| Holguin | Holice | Holický |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Holice |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenátý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 494. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Holice |
|
| Související články ve Wikipedii: Holice (Olomouc) |
|
Holice: 1) H., město v Čechách nad Ředickým potokem, v hejt. pardubickém, sídlo okr. soudu a berního úřadu, má farní kostel sv. Martina bisk. (z r. 1738), 5tř. a 4tř. školu obec. a 3tř. měšť. pro chl. a dív., pš., teleg., obč. a okr. hospodář, záložnu, cukrovar, cihelnu, výrobu hospodář, strojů, 6 továren na obuv, výrobu kopyt a desk do obuvi, továrnu na ceresin, mazadla a voskové zboží; nad městem pěkný hřbitov »na Kostelíku« s kaplí, nedaleko lázně »pod Javorkou«. H. dělí se na H. Nové s 323 d., 2354 obyv. č., 5 n. a H. Staré s 303 d., 1885 ob. č. (1890). Kdy H. založeny a na město povýšeny, nelze pověděti pro nedostatek písemných pramenů, které při ohni r. 1643 a za války sedmileté byly zničeny. Kostel stával zde již r. 1350. Dle soudní městské pečeti z r. 1643 zdá se, že nedlouho před tím nebo právě toho roku H. na město byly povýšeny a znakem nadány (snad za Neptalima z Frimburka). Znak (vyobr. č. 1745.) vypisuje se takto: Štít rozpůlený se zeleným zpodkem, nad nímž v pravém zlatém poli jest zděná roubená studna, v levém modrém kostel. — H. byly původně sídlem pánů z H-ic, haluze to pánů ze Šternberka, kteří tu vystavěli tvrz (zbytky v zahradě čísla 79.). Znamenitý Aleš, jeden z potomků těchto, prodal celé zboží holické — komu, neznámo. Kolem r. 1493 seděl na H-cích Neptalim z Frimburka, jenž byl největším dobrodincem Holických, osvobodiv město a poddané od robot a darovav v H-cích obci dvůr. Za panování jeho připomíná se v H-cích škola. Po Nept. z Frimburka přešly H. na Hynka Bradleckého z Mečkova, který r. 1507 tvrz, dvůr s poplužím, město a jiné ještě okolní zboží prodal Vilémovi z Pernštýna. Pán ten udělil poddaným právo odúmrtné a jiná ještě privilegia jim propůjčil a zároveň H. trvale k Pardubicům připojil. Za války švédské město úplně lehlo popelem (1643) a, sotva vystavěno, opět r. 1679 navštíveno ohněm. Aby se pozvedlo, vysadil mu cís. Leopold I. 3 výroč. trhy. R. 1680 vyhořel obec. pivovar a mlýn a již nevystavěn. R. 1758 vypáleno město vojskem pruským, načež za náhradu cís. Josef H. povolil mu výsadu na odbývání trhu na přízi každý čtvrtek. Nyní jsou H. středem živého průmyslu obuvnického. Nejnověji schválilo ministerstvo projekt lokální dráhy z Hradce Králové do H-ic. Okres holický zaujímá 228.81 km2, 24 pol. obcí se 3097 d., 20 877 ob. č., 108 n.; z 20.997 přít. obyv. 20.529 katol., 303 evang., 165 žid., z těch 9911 muž., 11.086 žen. — 2) H., Holše, osada u Mířetic t., hejt, Chrudim, okr. a pš. Nasevrky[red 1], fara Žumberk; 10 d., 88 obyv. č. (1890).
3) H., far. ves na Moravě, hejt. a okr. Olomúc; 153 d., 1456 ob. č., 19 n., 1 jiné národnosti (1890), kostel sv. Urbana, 3tř. šk., pš., společ. rol. cukrovar, mlýn, dělostřelecké cvičiště, opodál Dvůr Nový a fekální. H. náležely v nejstarší době městu Olomúci. R. 1836 z větší části vyhořely. Srv. Jan Drápal, Paměti farnosti. Holické (Olom., 1893).
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Nasavrky.