Ottův slovník naučný/Holešov
| Ottův slovník naučný | ||
| Holešín | Holešov | Holešovice |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Holešov |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 492–493. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Holešov (rozcestník) |
|
| Související články ve Wikipedii: Holešov (Polsko), Holešov (zámek), Holýšov (Mezilesí) |
|
Holešov: 1) H., Holišov, Holejšov, Holýšov, osada v Čechách u Vel. Ježova, hejt. Tábor, okr. Ml. Vožice, fara Lukavec, pš. Smil. Hory; 16 d., 88 ob. č. (1890). Stávaly tu vladyčí statky, z nichž jeden jest kolébkou Holejšovských ze Slavětína.
2) H., město na Moravě na levém bř. Rusavy, v úrod. nivách »Hanny«, v arcidiecesi olomúcké, sídlo okres. hejtmanství a soudu; má 360 d., 4291 obyv. č., 363 n. (1890), ze 4726 přít. obyv. 4493 katol., 27 ev., 206 židů, děk. kostel Nanebevzetí P. Marie uprostřed náměstí, vystavěný od Sigmunda hr. z Rotalu r. 1708, s věží 51m vysokou, na níž jsou 2 starožitné zvony z doby, kdy tu rozšířeno bylo učení bratrské, filiální kostel sv. Anny z r. 1580 (do r. 1616 bratrský sbor), kostel na hřbitově sv. Kříže, městský špitál (z r. 1524), opatrovnu s kaplí sv. Martina, na náměstí radnici, budovu farní z r. 1815, obec. a měšť. školy cís. Františka Josefa z r. 1888. Okolo r. 1480 připomíná se tvrz na místě nynějšího zámku. Krásný zámek se 4 věžemi vystavěn od Jana hr. z Rotalu v italském slohu. Při zámku rozsáhlý park a bažantnice, na trojhranném náměstí socha P. Marie a sv. Floriána. Jsou zde školy: 5tř. obec. (16 tř.) a 3tř. měšť. pro chl. a dív., 2tř. průmysl, pokračovací a 3tř. něm. žid., dále soukromá nemocnice (20 post.), lékárna, četnická stanice, pš., telegr., st. Sev. dr. cís. Ferdinanda (Kojetín–Bílsko), tov. na uměl. hnojiva a kostní moučku, dřev. nábytek a cukrovinky, cihelna, pivovar, tiskárna, záložna a j. Poblíž pramen kyselkový a dvůr Želkov. K alod. panství holešovskému se statkem Rymnicí ve výměře 3732.47 ha náleží v H-ě zámek s parkem, dvůr, pivovar a cihelna, majetek Rud. říš. hr. Vrbny. Tu i v okolí daří se široko daleko známá »holešovská pšenice«. — Dějiny. H. připomíná se poprvé roku 1275. Fara tu byla velmi záhy a roku 1322 připomínají se tu měšťané. První známí majetníci H-a byli pánové ze Šternberka (do roku 1580), načež se tu usadil Jan Krušina z Lichtenberka. R. 1588 koupil H. s okol. vesnicemi Karel st. ze Žerotína, za jehož panování v H-ě nastal blahobyt a učení bratrské se šířilo. Bratrská církev měla tu svůj sbor, školu a bratrský dům a také okolí bylo v XVI. věku oddáno učení bratrskému. V H-ě samém konány důležité synody v l. 1572, 1577, 1609 a 1616. R. 1604 seděli na H-ě pánové z Lobkovic, za jejichž panování doznala církev bratrská velkého pronásledování, zvláště po smrti manželky Ladislava z Lobkovic. Za války 30leté utrpěl H. mnoho Švédy. R. 1650 koupil panství holešovské Jan hr. z Rotalu, jenž uváděl lid selský v tuhou porobu, ale měšťanům propustil některé výsady. Tehdáž provedeny v H-ě četné stavby a zrušeno hrdelní právo. Poslední z hr. Rotalů Frant. Ant. † 1762 a panství rok na to přešlo na hr. z Nadasdy, později sňatkem na hraběcí rod Erdodyů. Dcerou Kajetána hr. Erdödyho Barborou přešel r. 1833 H. na rod hr. z Vrbna. H., kde působil jako farář blahoslavený Jan Sarkander, jest rodištěm spisovatele a odpůrce Husova Jana z H-a, hud. skladatele Fr. X. Richtera, spisovatele čes.-něm. Jana A. Hankeho z Hankensteinu, histor. spisovatele Ign. Chambreza a hudebního spisovatele Raf. Kiesewettera. — Okr. soud holešovský zaujímá 43 pol. obcí, má 4042 d., 26.184 ob. č., 1063 n., ze 27.396 přít. obyv. 26.240 katol., 357 ev., 799 ž., z těch 13.131 muž., 14.265 žen. —Hejtmanství hol. obsahuje okresy H., Bystřice p. H. a Vyzovice, má na 825 km2 11.665 d., 69.415 ob. č., 1494 n., ze 71.205 přít. obyv. 63.671 katol., 6454 ev., 1079 žid., i j.; z těch 33.984 muž., 37.221 žen. (1890). — 3) H., obec židovská, ves t.; 156 d., 319 ob. č., 570 n. (1890), 2tř. žid. škola. Jest vlastně předměstím města H-a.
4) H. (pol. Goleszów), far. ves ve Slezsku, hejt. Bílsko, okr. Skočov; 174 d., 1306 ob. pol., 5 č., 21 n. (1890), katol. kostel, sv. Michala, evang. kostel a fara, 3tř. šk., pš., telegr. a stan. Sev. dr. cís. Ferdinanda (Těšín–Bílsko a Ustroń–H.), vápenice. Sem náleží Borzęczyn, Kamieniec, Rownia, Zadwornia a Żydów.