Ottův slovník naučný/Hoefel
| Ottův slovník naučný | ||
| Hoeckert | Hoefel | Hoeff-Huerta |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Hoefel |
| Autor: | František Xaver Jiřík |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 445. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Hoefel: 1) H. Johann Nepomuk, malíř (* 1786 v Budíně — † 1864), žák Jos. Kraffta ve Vídni, r. 1818 cestoval do Neapole, studoval v Římě a usadil se ve Vídni, zabývaje se malbou obrazů církevních, historických i podobizen. Uvádíme od něho: Synové Diagora Rhodského jakožto vítězové ve hrách olympických (1820); Sv. Martin a sv. Antonín Paduánský (olt. obraz); Sv. Štěpán; Sv. Jiljí; Sv. Michael; Oslava sv. Magdaleny; podobizny: Král Maytáš Korvin; Grillparzer; Ladislav Pyrker a j. J-k.
2) H. Blasius, mědiryjec a dřevoryjec, bratr předešlého (* 1792 ve Vídni — † 1863 t.). Studoval ve Vídni a byl též žákem a pomocníkem Markovým, jehož zetěm později se stal. Roku 1820 jmenován byl professorem na vojenské akademii. Mezi mědirytinami jeho jsou nejznámější: Útěk do Egypta (dle Hirschhäutera); Jan Kř. na poušti (dle Raffaela); Mrtvola Kristova (dle A. del Sarto, dvorní mus. ve Vídni); Rudolf Habsburský u mrtvoly Otakarovy (dle Pettera); Loučení zeměbrance (dle P. Kraffta). Mezi dřevorytinami: Venuše (dle Lebruna); 4 Evangelisté (dle Luca Giordana) a pod. Ryl také četné podobizny. J-k.