Ottův slovník naučný/Helfenburk
Ottův slovník naučný | ||
Helfenberka | Helfenburk | z Helfenburka |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Helfenburk |
Autor: | August Sedláček |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenátý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 51-52. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Helfenburk u Bavorova | |
Související články ve Wikipedii: Helfenburk u Úštěka |
Helfenburk, jméno dvou zbořených hradů českých: 1) H. u Bavorova nad Krajníčkem založen byl r. 1355 od Petra, Jošta, Oldřicha a Jana bratří z Rožmberka na jejich panství Bavorovském a zhruba dokonán r. 1357. Od r. 1376 drželi jej společně Petr a Jan a naposled Jan sám († 1389). Po něm následovali Oldřich a syn jeho Jindřich († 1412). Tohoto syn Oldřich, odvrátiv se r. 1420 od kališníkův, uvěznil tu některé své kněží pod obojí, z nichž dva umořeni. R. 1428 konány tu příměrné úmluvy se stranou pod obojí. Jan, Oldřichův syn, převzav po otci velkou tíži dluhů, zapsal r. 1457 hrad H. s městečkem Bavorovem a vesnicemi Janovi z Lobkovic, avšak ten zastavil jej (1461) Mikuláši Přeškovi z Češtic, aby ho užíval jako purkrabě. Po smrti Přeškově († 1462) vyplatil Jan H. zase a když pak od svého krále ustoupil, válčil odtud s Píseckými a Vodňanskými, tak že malé půtky v okolí po několik let trvaly. Jan († 1472) sice H. odkázal manželce k věnné zástavě, avšak pro dluhy byla velká část panství zastavena a ostatek s hradem prodal syn jeho Vok Janovi ze Švamberka, mistru strakonickému. R. 1477 koupil H. slavný válečník Václav Vlček z Čenova s bratrem svým Zikmundem, avšak postoupil jej r. 1483 Jindřichovi Pryšenkovi svob. p. ze Štetenberka, který jej držel do r. 1499; tehda ode vzdán synu jeho Oldřichovi, jenž se za obyvatele království přihlásil. R. 1503 prodán H. zase Petrovi, Vokovi a Oldřichovi z Rožmberka. Petr, jsa vladařem († 1523), odevzdal H. Janovi, synu Vokovu, avšak chtěje rod svůj o jmění připravili, odkázal H. (1521) Janovi ze Švamberka k držení, což však zamezeno Jindřichem z R. († 1526). Po něm následovali bratří Jan, Jošt a Petr († 1545). Za Viléma z R. (syna Joštova) postaven pivovár pod hradem a hrad a panství byly (asi až do r. 1579) v dobrém stavu, ač onen byl dosti chudě opatřen. Po Vilémově smrti († 1592) bratr jeho Petr Vok H. tak zanedbal, že zpustl. Týž prodal (1593) pustý zámek H. s Bavorovem a částí panství obci města Prachatic. Této vzat jest H. r. 1620 a zadarován Janovi Oldřichovi knížeti z Eggenberka k vévodství jeho Krumlovskému. Prachatičtí doprošovali se v l. 1623—51 navrácení jak při císaři, tak i při knížatech, ale nic nedovedli (Hrady VII., 84).
2) H., u českého lidu obyčejně Hrádek (u něm. lidu dříve i Affenburg), u města Úště. O jeho počátcích neví se, než že byl manstvím král. a že patřil před r. 1374 Hanušovi z H-a (bezpochyby z rodu pp. z Klinšteina). Asi r. 1374 nebo 1375 koupil H. Jan Očko z Vlašimě, arcibiskup, ke stolu arcibiskupskému a postavil jej tak, jak se nyní v hlavních částech spatřuje, v čemž nástupce jeho Jan z Jenšteina pokračoval. Když se tento z důstojenství svého poděkoval, dán mu H., kamž byl poklady kostela Pražského uschoval, k držení do života, a to skrze bullu papežskou (1398); držel jej však jen dvě léta († 1400). R. 1421 chtěl jej dostali do své moci Hašek z Valdšteina, avšak purkrabě Aleš z Malikovic nevydal ho a také odepřel poslušenství Kunrátovi z Vechty, arcibiskupovi. R. 1427 měl jej ve své moci Jaroslav Berka z Dubé, katol. pán, s bratrem svým Jindřichem; ale když jej r. 1429 Janovi ze Smiřic prodal, dostal se hrad v držení strany pod obojí. Jan, maje naň zápis od arcibiskupa Kunráta, vykázal mu jej za sídlo a tu Kunrát r. 1431 zemřel. Po smrti Janově († 1453) postoupila vdova Markéta z Michalovic hrad H. Jindřichovi z Rožmberka, od něhož jej převzal Zdeněk ze Šternberka. Když se tento králi protivil, obleženy jeho hrady a H. dobyt (1467) a odevzdán Petrovi Kaplíři ze Sulevic, stranníku královu. Když pak tento r. 1471 zajat, zavázal se všechny klenoty, svátosti a knihy z H-a odevzdali na hrad Klapý. Ku konci XV. stol. nabyl H-a Vilém z Ilburka, jenž jej odkázal (1531) Anežce hrab. z Helfenšteina, manželce své, k užívání do života a potom dceři Anně. Tato (vdaná Kurcpachova) ujala jej r. 1538 po smrti matčině a držela jej až do r. 1553. R. 1554 ujal ho Jindřich Kurcpach z Trachenberka a vymohl při králi, že mu byl dědičně prodán (1575); když pak Jindřich později v závady upadl († 1590), nemohla vnučka a dědička jeho Eva Malcánova z Lobkovic H. udržeti a odevzdala jej manželu Jáchymovi Malcánovi z Pencelínu (1591), týž pak, obdržev také práva, která tu měla Eva z Vartemberka, vdova Jindřichova, do života svého, rozprodával příslušenství H-a ihned. Zajímavé jest, že po r. 1591 najednou H. z dějin mizí, nebo hrad, toho roku neporušený, v žádné z potomních pamětí se nepřipomíná. Za časů Balbinových se ani již jméno hradu neznalo a okolní lidé, proměnivše jméno jeho v název Affenburg, brzo i cosi o opicích bájili (Bernau, Album I., Pam. arch. X., 222). Sčk..