Ottův slovník naučný/Helcelet
Ottův slovník naučný | ||
Helcel | Helcelet | Held |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Helcelet |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 47. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Související: | Autor:Jan Helcelet, Autor:Ctibor Helcelet |
Helcelet: 1) H. Jan, moravský politik a buditel (* 2. ledna 1812 v Dolních Kounicích, † 19. ún. 1876 v Brně). Studoval gymnasium a filosofii v Brně, pak hospodářský kurs a medicinu ve Vídni a v Padově. Stav se r. 1839 doktorem, vstoupil do nemocnice brněnské a r. 1841 stal se supplentem, 1846 prof. hospodářství a přírodopisu na universitě olomúcké, odkudž po zrušení university přešel na techniku brněnskou. V životě veřejném objevilo se jeho jméno hlavně od r. 1848. Jsa s I. J. Hanušem přední oporou slovanské strany moravské, byl ve stálém boji s německými přívrženci frankfurtského parlamentu, zvláště jako redaktor »Selských Novin«, a účastnil se horlivě slovanského sjezdu v Praze. Po čas trvání říšského sněmu v Kroměříži redigoval s Hanušem v témž smyslu »Holomoucké Noviny« a r. 1849–50 přednášel v Olomúci o českém jazyku za velikého účastenství. Nemenší činnost rozvíjel i v létech padesátých, kdy zvolen za předsedu spolku Cyrillomethodějského, v kterémžto úřadě redigoval po řadu let kalendář »Koledu«. R. 1861 zvolen H. posléze do rady říšské za venkovské obce polit. okr. dačického a byl věrným stoupencem strany federalistické.
2) H. Ctibor, syn před. (* 1844 v Olomúci). Nabyl r. 1867 doktorátu práv v Krakově a stal se advokátem ve Vyškově. R. 1878 zvolen do sněmu moravského a r. 1891 do rady říšské.