Ottův slovník naučný/Hek

Ottův slovník naučný
Hejzlar	Hek	Hekabé

Údaje o textu
Titulek:	Hek
Autor:	Alois Jirásek
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 41–42. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:František Vladislav Hek
Heslo ve Wikipedii: František Vladislav Hek

Hek František Vladislav, spis. český (* 1769 v Dobrušce – † 1847 v Kyšperku), vystudovav v Praze gymnasium a filosofii, oddal se ve svém rodišti kupectví. V Praze seznámil se s Krameriem, Pelclem a jinými spisovateli, v Dobrušce pak s J. L. Zieglerem a byl členem jeho literárního kroužku v Dobřanech. Požárem a finančním patentem z roku 1811 utrpěl velikou škodu na svém jmění a měl zároveň vyšetřování pro jednatelství biblické společnosti berlínské. R. 1823 vzdal se obchodu, načež pobyl nějaký čas v Bučině u hrab. Redenové, podporovatelky bibl. společnosti. Ona také doporučila H-a, aby bratrské knihy, jež Ochranovští koupili v Lešně, překládal na jazyk něm. H. tam pobyl v létech 1840–43, kdy se usadil v Nízkém u Zhořelce, ve středišti ochranovského školství. Asi r. 1845 vrátil se do Čech. H. začal již v létech 90tých min. století literárně pracovati, upraviv román Hrabě Walter z Ankresu, který však tiskem nevyšel. Pak přispíval veršem i prosou do Puchmayerova »Sebrání básní a zpěvů« (1795–1814), do Krameriových novin, do »Prvotin« a »Víd. Novin«, »Čechoslava«, »Dobroslava«, »Rozmanitostí«, »Jindy a Nyní« i do »Květů«. O sobě vydal pod pseudonymem Dobroty Smíchoráda r. 1816 »Řídí-li se svět novým rokem? Novoroční satira v rozmlouvání tří bláznů. K šťastnému uzdravení všech, jenž na mozku trpí, na oči mdlejí a na srdci pohromu berou.« (V šestiměrech přízvučných.) R. 1823 vydal satirickou úvahu Velký Pátek, jež návodem některých Dobrušských, kteří se jí cítili dotčeny, byla zabavena. H. na to obžalován a na 6 neděl do tuhého vězení odsouzen, čehož však byl sproštěn, když se odvolal. U vysokém již věku psal své paměti. Poněvadž byly patrně určeny pro příznivce v Nízkém a Ochranově, psal je německy. O jeho literární činnosti obsahují jenom zmínku, o literárních pak jeho vrstevnících žádných zpráv, za to dost zbožných úvah. Paměti ty v konceptu jen a neúplné chová rodina. H. byl také vzdělaným hudebníkem a pokusil se o některé skladby lehčího rázu. Viz Rybička ČČM. 1875. Eug. Schmidt: F. L. Hoek, Bratrské listy 1894, č. 7. Z dcer H-ových Terezie Vlasta, provdaná Hubnerová, přispívala do »Rozmanitostí«; Ludmila, provdaná Štolovská, do »Rozmanitostí« a do »Prvotin pěkných umění«. Jsk.