Ottův slovník naučný/Heřmaň

Ottův slovník naučný
Heřman (příjmení)	Heřmaň	Hermanarich

Údaje o textu
Titulek:	Heřmaň
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 179. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Heřmaň
Související články ve Wikipedii: Heřmaň (Jeřišno), Heřmaň (okres Písek)

Heřmaň: 1) H., farní osada v Čechách na lev. břehu Doubravky u Lhoty Vestecké, hejt. a okr. Chotěboř, pš. Maleč; 12 d., 79 ob. č. (1890), kostel sv. Václava (již r. 1350 farní), 3tř. šk., četnická st., mlýn s pilou. — 2) H., popl. dvůr t. u Drachova, hejt. Pelhřimov, okr. a pš. Kamenice n. L., fara Temnice, alod. dvůr Rud. sv. p. z Geymüllera, pila, šindelna a myslivna. — 3) H., farní ves t., hejt. Písek, okr. Vodňany, pš. Ražice; 66 d., 542 ob. č. (1890), kostel sv. Jiljí, žel. zastávka rakovnicko-protivínské dr. (Protivín–Písek), 2 mlýny. Ves H., kde byl již r. 1254 far. kostel, věnoval král Jan i s jejími užitky r. 1330 na zřízení praebendy kapituly vyšehradské, ač čásť její až do r. 1341 náležela ke království Českému. R. 1437 zapsáno městečko cís. Sigmundem H. Smilovi z Křemže, od něhož přešlo nejprve v zástavu a potom v majetek Oldřicha z Rožmberka. jenž je držel ke hradu Zvíkovu. Roku 1508 jmenuje se majetníkem Lev Malovec z Libějovic, jenž H. r. 1530 prodal Kryšt. ze Švamberka, od jehož potomka Jana Viléma r. 1588 prodáno městu Písku. Po bitvě na Bílé Hoře dostala se H. v zástavu cís. gen. Donu Mart. Huertovi, potom r. 1639 královskou komorou prodáno Janu Bedř. hr. z Merode, jenž ji po roce prodal Mikuláši Radkovci z Mirovic, který ji připojil ke statku drahonickému; s ním později dostala se k panství protivínskému. R. 1640 město zpustošeno tak od Švédů, že potom kleslo na ves; teprve r. 1833 zřízena tu opět samostatná fara. — 4) H. v hejt. budějov. viz Heřmaně.