Ottův slovník naučný/Haruspices
| Ottův slovník naučný | ||
| Hárún ar-Rašíd | Haruspices | Haruspicina |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Haruspices |
| Autor: | Vladislav Kalousek |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. s. 927. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související na Wikidatech: haruspex |
|
Haruspices byli ve starém Římě kněží původně etrurští, kteří za císaře Claudia tvořili četné družstvo. Umění jim vlastni haruspicina (prý od haruga, žertva) bylo věštění z vnitřností obětí, jehož užíváno od Římanů obecně zejména ve válce, ač záhy pozbylo víry a vážnosti (Cic. de divin. II. 24, 51). Jedna strana jater svědčila prý ve prospěch obětujícího, druhá naopak; scházelo-li caput (nabubřenina) pravého laloku jaterního nebo dokonce srdce, hrozilo prý největSí neštěstí; rozdělení onoho laloku znamenalo roztržku, zářez mezi laloky vnitřní převrat, zářez v plících radil prý odkládati předsevzetí. Vedle toho h. zabývali se též věštěním a prokurací blesků. Dle starého názoru bohové prý svou vůli na jevo dávali různými druhy blesků a tím budoucnost věštili; starobylé knihy této discipliny (libri fulgurales a tonitruales) spracoval literárně Aulus Caecina z Volaterr. Za nejpovážlivější pokládány blesky, jimiž zasažena místa posvátná neb i v občanském životě důležitá, t. zv. regalia fulmina, jako uhodilo-li do chrámů, zejm. Jovových, hájů, do komitia, praetoria a pod. Že však předměty bleskem zasažené takřka připadly v moc a majetek boží, uznáváno za potřebné je obřadně zasvěcovati, kterážto ars fulguritorum, vynalezená prý etrurskou nymfou Begoe, přechovávána od dob Augustových v chrámě Apollona Palatinského. Uhodil-li blesk do země, tu prst jím zasažená zakopávána (fulgur condere), pak vykonána obět jehněte (bidens) a místo, zahrazeno byvši na způsob studně, slulo puteal nebo bidental (puteal Libonis neb Scribonianum na foru římském). Stromy v háji bleskem zasažené po vykonané očistě odstraněny a nové na jejich místo sázeny. Osoby bleskem zabité dle zákona Numova se z toho místa nesměly odnésti, nýbrž musily tam býti zakopány. Osoby však bleskem bez poškození dotčené mohly to pokládati za znamení slávy pro sebe a své potomstvo. klk.