Ottův slovník naučný/z Hardeka

Ottův slovník naučný
Hardegsen	z Hardeka	Hardeknud

Údaje o textu
Titulek:	z Hardeka
Autor:	August Sedláček
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 881–882. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hardekové

z Hardeka (z Hardegga, jméno starých rodin rakouských, které také v Čechách a na Moravě statky mívaly. Jméno pochází od hradu a města Hardegga v Dol. Rakousích: 1) Na Hardeggu seděl a po něm se jmenoval rod hrabat z Playnu, z nichž poslední, Kunrát a Ota, zbiti od Uhrův u Stožce, když Přemysl II. s nimi o Štýrsko bojoval.

2) Pertolt hrabě z Devina (Tybein, Duino) vyženil Hardegg se vdovou po Otovi a obdržel jej r. 1278 v léno († 1312). Potomci jeho psali se purkrabě z Magdeburka a hrabě z H. Jeden z nich, Purkart, objevuje se r. 1349 jako pán na Mohelně, koupil r. 1351 Želetice, avšak prodal oboje. R. 1361 byl hofmistrem dvoru král. v Čechách (manž. Gyzla). Jan, bratr jeho, pojal r. 1355 za manželku Helenu, dceru Rudolfa, kníž. saského, a příbuznou Karla IV., jenž jej nazýval svým sestřencem a jemu r. 1360 hrad Kostelec n. S. v manství udělil a vsi Lišany, Krupou a Nesuchyni zapsal. S touž manželkou dostal i purkrabství magdeburské. Času potomního vyskytují se tři Janové (starší, mladší a nejmladší), jichž příbuzenství se v pamětech zřetelně nevytýká. Jan, jenž koupil r. 1387 Miroslav na Moravě a měl manž. Annu (druhou), je bezpochyby bratr Purkartův. Zemřel r. 1398 a zboží Miroslavské spadlo na markr. Jodoka. Jan mladší (syn Purkartův) držel od r. 1368 Počátky a Jarošov a později vyskytuje se také v držení hradu Kozí (u Tábora). Všechny tyto statky prodal r. 1389 pánům z Hradce a zemřel snad před strýcem Janem. Jan nejmladší (1389) byl bezpochyby synem Jana mladšího. Přebývaje v Rakousích (jsa maršálkem v Dol. Rak.), do věcí českých nezasahoval. Když ho r. 1425 Čechové na Reci dobyli, vzat do zajetí a dovezen do Prahy, kde r. 1427 ve věži na hradě zemřel. Čechové milovali tohoto pána „starého, krásného s bradou šedivou“ a litovali ho, poněvadž byl pán šlechetný a na Čechy laskavý, ale Hynek z Valdšteina věznil ho proto, aby na něm vynutil výkupné. Potomek jeho Michal byl r. 1452 s cís. Bedřichem v Římě a držel do r. 1462 hrad Rožemberk v zástavě. Král Jiří nazýval jej svým „švagrem“. Jsa posledním tohoto rodu, vzdal vše jmění své v Rakousích cís. Bedřichovi a zemřel 21. bř. 1483.

3) Jindřich Prueschenk svob. pán ze Stettenberka, nejv. truksas ve Štýrsku, koupil r. 1495 Hardegg od cís. Maximiliána, od něhož také obdržel majestát, aby se psal hrabě z H. a z Machlandu (1500). Již před tím (1483) byl pojal za manž. Elišku z Rožemberka. Asi v ten čas koupil hrad Helfenburk, kterýžto určil r. 1499 za dědictví syna svého Oldřicha. Nedlouho potom koupil hrad Rožemberk pro svou manželku, avšak za něj zapsal jí r. 1504 Osterberg. Syny měl tři: Jana, Oldřicha a Julia. Oldřich zdědil statky české a koupil r. 1501 hrabství Kladské od knížat Münsterberských, odkudž si na cís. Maximiliánovi vyprosil rozhojnění hesla svého (hrabě z Kladska, 1503), a r. 1507 uděleno mu i právo vybíjeti vlastní minci. K zemi České jakožto obyvatel přiznal se r. 1502, avšak potom statky svoje rozprodal (1503 Helfenburk, 1508 Rožemberk, 1510 silnici Stříbrskou) a zemřel r. 1522. Bratr jeho Jan, jenž byl účasten běhů válečných v l. 1526—29, dědil Kladsko, které prodal r. 1534 králi Ferdinandovi. Aby však přece statek v Čechách měl, dovolil mu král vyplatiti panství Trutnovské († 1535). Třetí bratr Julius účasten byl v l. 1529—52 bojů s Turky a sloužil Ferdinandovi I. († 1557). Kryštof, syn Janův, držel panství Trutnovské, jež však r. 1538 prodal. Za to koupil r. 1544 Letovice na Moravě pro sebe a své mladší bratří. V držení tohoto panství vyskytuje se pak v l. 1559—61 Volf Jetřich, jenž měl (z manželky Reginy Fuggerovny) syna Jana, a ten měl kromě Letovic i Kunštát. Na tomto seděl dříve Hanuš Bedřich z H., horlivě oddaný učení luteránskému, po němž († po r. 1575) dědily jej dcery Barbora a Eliška, a od těchto jej koupil dotčený Jan, také horlivý luterán. Kunštát prodal r. 1590 a posledním pořízením (1594) učinil dědici manž. Elišku z Herberšteina a strýce Ferdinanda. Později se dostaly Letovice v držení Reginy hrab. z H. a manž. jejího Jindřicha Václ. hrab. z Thurnu (1613). Bernart hr. z H. koupil r. 1579 Zásadku v Čechách a získal r. 1590 některé vsi v Boleslavsku, ale zemřel nedlouho potom. Vdova Zuzana pak statky české prodala (1593). Z novějších členů rodiny této vyznamenal se Jan Ignác (* 1772, † 1848), jenž od r. 1789 sloužil ve vojště rakouském a vyznamenal se ve válkách francouzských (1793—1814, zejm. u Asprů a Wagramu r. 1809 a u Lipska r. 1813), stal se generálem, od r. 1834 předsedou dvorské válečné rady a majitelem několika řádů. Bratr jeho Jan Ant. Linhart (* 1773, † 1825) účasten byl tehdejších běhů válečných a jmenován byl na bojišti lipském polním podmaršálkem. Také třetí bratr Jan Jindřich (* 1778, † 1854) vyznamenal se ve válkách franc. (1793—1814), jmenován byl generálem jízdy a r. 1815 remontním inspektorem. Julius hr. z H. (* 1810, † 1875) byl ve vojen. službách virtemberských a sepsal několik odborných děl vojenských. Nyní žije rod ten ve dvou liniích, starší a mladší, které se také rozeznávají sídly svými. Onano píše se „auf Stetteldorf“, tato „auf Kadolz u. Seefeld“. Sčk.