Ottův slovník naučný/Hanslík
| Ottův slovník naučný | ||
| Hansiz | Hanslík | Hansmann |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Hanslík |
| Autor: | neuveden |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 865–866. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Eduard Hanslick |
|
Hanslík: 1) H. (též Hanslick) Josef Adolf, bibliograf český (* 1785 v Lišově u Rakovníka — † 1859 v Praze). Působil do r. 1836 jako skriptor při univ. pražské a kromě básní, většinou obsahu humoristického, zabýval se pracemi vědeckými a vydal: Übersicht der logischen Formen als Hilfsmittel beim öffentlichen und Selbstunterrichte (Praha, 1822); Dambeckovy Vorlesungen über Aesthetik (t., 1823, 2 sv.) a s pomocí cís. akademie věd své hlavní dílo Die Geschichte u. Beschreibung der Prager Universitätsbibliothek (1852) ve 200 výtiscích.
2) H. Eduard, aesthetik a kritik hudební, syn před. (* 1825 v Praze), studoval práva a při tom vedením Tomáškovým komposici i hru klavírní. R. 1849 povýšen byv na doktora práv, stal se koncipientem v ministerstvě vyučování. R. 1856 habilitoval se ve vídeňské univ. pro theorii a dějiny hudby, r. 1861 jmenován mimoř., později řád. professorem. Psal hudební kritiky a essaie do časopisů, od r. 1849 do „Wiener Zeitung“, od r. 1855 do „Presse“, od r. 1864 do „Neue Freie Presse“, které měly veliký vliv na umělce i obecenstvo a vedle hodnoty odborné vynikají i stylistickou bystrostí a hotovostí. Z theoretických a dějepisných děl jeho stůjte zde: Vom Musikalisch-Schönen, Ein Beitrag zur Revision der Aesthetik der Tonkunst (Lipsko, 1854, 8. vyd. 1891); Geschichte des Koncertwesens in Wien (Vídeň, 1869) a pokračování Aus dem Koncertsaal (t., 1870); Die moderne Oper, Kritiken u. Studien (Berlín, 1875, 9. vyd. 1892) a pokračov. Musikalische Stationen (t., 1879); Aus dem Opernleben der Gegenwart (t., 1884); Suite, Aufsätze über Musik u. Musiker (Těšín, 1885); Konzerte, Komponisten u. Virtuosen der letzten 15 Jahre (2. vyd. Berlín, 1886); Musikalisches Skizzenbuch (2. vyd. t., 1888); Musikalisches u. Literarisches (t., 1889); Aus dem Tagebuch eines Musikers (3. vyd. t., 1892) a autobiografie Aus meinem Leben (Berl., 1894, 2 sv.). Jako důsledný obhájce principu aesthetiky formové náleží H. k odpůrcům Lisztovým a Wagnerovým. Ve Škroupově „Věnci“ uveřejněny jsou české písně H-ovy; on také z něm. kritiků první ocenil veliké nadání Dvořákovo.