Ottův slovník naučný/Hang-če-fu

Ottův slovník naučný
Hangar	Hang-če-fu	Hangendorf

Údaje o textu
Titulek:	Hang-če-fu
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 844. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70

Hang-če-fu, Hang-čeu, u Marca Pola Kinzai, hl. město čínské prov. Ce-Kiang, na 30° 20′ s. š a 120° 21′ v. d., v levo při vtoku Tsien tang-kiangu do zálivu Hang-čeuského (Vých. čínského moře). H. jest město velmi rozsáhlé a silně opevněné se 14 branami, z nichž 4 otevírají se přímo na vodu. Ulice jsou úzké, dlážděné, některé 6—7 km dlouhé, domy malé s četnými, namnoze nádhernými krámy. H. jest hlavním sídlem islámu v Číně a má několik mešit. Je zde katol. a evang. missie. Město jest sídlem místodržitele, vrchního velitele čínských a mandžuských vojsk, vrch. celního úřadu a j., má značný průmysl hedvábnický a výrobu látek nádherně ve zlatě vyšívaných, které vyrábějí výhradně ženy a které jsou svého druhu nejlepšími látkami čínskými. Též námořní obchod jest značný. Počet obyv. různě se páčí od 4—800.000. Polovina bydlí mimo zdi městské. Před povstáním Taipingů čítal prý H. kolem 2,000.000 obyv. U H-u jest jižní ústi Císařského průplavu a poblíž Západní jezero (Si-hu), malebně položené, s tří stran příkrými vrchy obklopené. Do r. 1276 bylo H. sídelním městem dynastie Sung.