Ottův slovník naučný/Handžar
| Ottův slovník naučný | ||
| Handš | Handžar | Handžeri |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Handžar |
| Autor: | Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 841. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Chandžar |
|
Handžar (tur.), dlouhá, jednou lehce vlnitě křivená, ale celkem rovná zbraň sečná a bodná. široká totiž čepel v silném jilci na hořejším konci rázovitě rozeklaném a bez ochrany pro ruku. U vysokých hodnostářů bývá drahocenná čepel jemně leptána a rukojeť ze slonoviny neb ebenového dřeva bohatě okována, postříbřena, pozlacena, ano i drahokamy vyzdobena. H-ů užíváno hlavně u Jihoslovanů, pak u národů muhammedánských na Balkáně a v Asii, nosí je v pochvě zastrčeny téměř vodorovně do pasu. H. podobá se příbuznému jataganu, jejž nosí více muhammedáni afričtí. FM.