Ottův slovník naučný/Han-hai
Ottův slovník naučný | ||
Hangö | Han-hai | Hanchen |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Han-hai |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 844. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Han-hai (čín. = vysušené moře), rozsáhlá pánev počínající na záp. při Pamirech pod 75° v. d., uzavřená na sev. Thien-Šanem a na jihu Kuen-Lunem, rozprostírající se směrem k severovýchodu v délce asi 4000 km a průměrné šířce 700 km, ohraničená na východě od Mandžuska Chinganem. Směrem k sev.-záp. souvisí s Dzungarskem, ohraničeným vých. hřbety Tien-Šanu a Altajem, směrem k jihovýchodu pak s pánví Horního Hoangha. H. jest bývalé stredozemské moře, jehož vých. čásť odvodněna byla nejspíše Amurem, kdežto čásť západní zůstala bez odtoku. Půda jest místy solnatá, pro vzrůst rostlin nepříznivá, místy posetá křemeny, místy solnou pouští. Celé území trpí velkým suchem a písečnými bouřemi. Nevysoké hřbety rozdělují H. na menší záp. pánev Tarimskou, a větší vých. čásť, poušť Gobi.