Ottův slovník naučný/Habitatio
| Ottův slovník naučný | ||
| Habitaculum | Habitatio | Habituální |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Habitatio |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. s. 693. Dostupné online. |
| Licence: |  PD anon 70 |
Habitatio [-tácio] jest v římském právu zvláštní druh osobních služebností. Vzniká, když jest někomu odkazem zanechán byt zdarma. Od pravidelných osobních služebností (usufruktu a usu) liší se tím, že osoba oprávněná může výkon habitace převésti na jiného, avšak jen za plat. Také co do zániku liší se služebnost habitace od usufruktu i usu tím, že nezaniká ani nevykonáváním ani capitis deminutione oprávněného. Zvláštností těchto nemá – nehledě arci k nepraktické nyní cap. deminutio – služebnost bytu dle rak. obč. zák. (§§ 521 a 522), ani dle obč. zák. sas., ani dle franc. zák. Napol. (droit d´habitation).