Ottův slovník naučný/Hřebí
Ottův slovník naučný | ||
Hřebeny | Hřebí | Hřebíček |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Hřebí |
Autor: | neznámý |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. s. 775. Dostupné online. |
Licence: | PD anon 70 |
Hřebí (rus. žrebij), los, byl ve starověku i středověku u četných národů jeden z prostředků, kterým se v soudních záležitostech (hlavně trestních) prováděl důkaz. Metání losů (h.) jako právní prostředek znali již židé. Řekům a Římanům sloužilo metání h. (χλήρος, sors) za prostředek volební (hlasovací). Právním důkazem bylo metání h. u mnohých národů mladších, na př. Germanů (srov. zákon Ripuarský, Frízský a j.), u Slovanů: u Čechů (srv. Kniha starého pána z Rožmberka), u Rusů (již v některých rukopisech Ruské Pravdy) a j. V Čechách vymizelo vrhání h. jako soudní důkaz již někdy ve stol. XIV.; jeť důkaz, že v XV. stol. nerozumělo se již ani, co slovo h. znamená.