Hänke Tadeáš, doktor filosofie a lékařství, botanik a cestovatel (* 5. října 1761 v chřibské v Čechách — † 1817 v Buxacaxei u Cochabamby v Bolivii), studoval v Praze přírodní vědy, zvláště botaniku u profes. Mikana st. a později i lékařství. Již za studií mnoho botanisoval v Čechách, o čemž napsal Botanische Bemerkungen in Beobachtungen u. Reisen nach d. Riesengebirge (Drážď., 1791). R. 1786 odebral se do Vídně, kde jej Born a slavný botanik Jacquin st. vlídně přijali. R. 1788 provázel hrab. Sickingena na vědecké cestě po zemích alpských. Některé při tom nově nalezené druhy rostlin popsal ve 2 sv. proslulého Jacquinova díla Collectanea austriaca ad botanicam etc. Ve Vídni také r. 1789 připravil k tisku rozmn. vydání Linnéova spisu Genera plantarum (1791, 3 sv.). Král. česká spol. nauk zvolila ho r. 1789 mimoř. členem. Téhož roku nabídla mu vláda špan. na doporučení Jacquina, aby jako „fysico-botanico commissionado por Sa Maj Cattolica“ provázel tichomorskou výpravu Malaspinovu. Nerad svolil cís. Josef II. k odjezdu H-ovu. Ježto Malaspina ještě před příchodem H-ovým do Španěl (1789) byl odplul, poslán H. za ním na lodi „Nuestra Sennora“. Ztroskotav se s ní u Ria de la Plata, dostal se teprve v listop. 1789 do Montevidea a nezastihnuv ani zde Malaspiny, odhodlal se k cestě přes jižní Ameriku. I při nesmírných útrapách pilně sbíral a překročiv Andy, dorazil konečně 2. dub. 1790 k Malaspinovi ve Valparaisu. Cestu svou vylíčil v listu k Bornovi. Na Malaspinově lodi „Descubierta“ přistal 21. kv. 1790 v Callau, odkudž podnikl důležitou cestu do Andů peruských a sledoval řeku Amazonek až k místu, kde se stává splavnou. S výpravou Malaspinovou navštívil pak Panamu, Guatemalu, Acapulco, Kalifornii a záp. pobř. sev. Ameriky až k úžině Beringově. Po návratu výpravy do Acapulca botanisoval koncem r. 1791 v Mexiku. Odtud vydal se s Malaspinou 21. prosince 1791 na Mariany a Filippiny, cestoval uvnitř ostr. Luzonu, opustil v list. 1792 Manillu a přes ostrovy Společnosti vrátil se v lednu 1794 do Concepcionu v Chili. V dubnu 1794 podnikl rozsáhlou cestu do středu již. Ameriky, z níž se v květnu 1795 vrátil do Potosi. Ku přání špan. vlády usadil se v Cochabambě, odkudž však ještě v létech 1804—06 podnikl cesty do Andů. Za dlouhého pobytu v Cochabambě sloužil H. hlavně jako lékař, ano i jako kazatel. Zde také sepsal španělsky populární spisky o ledku, prachu a kyselině sírové. V prázdných chvílích vyučoval Indiány počátkům křesťanství. V l. 1807—09 působil jako španělský vladař Chunchů, Patavů a Chirignanů, u nichž, jakož i u jiných indiánských kmenů těšil se oblibě jako málokterý běloch. R. 1809 usadil se na statku Buxacaxei u Cochabamby, zabývaje se botanikou a hvězdářstvím. Zde zemřel nedopatřením své služky, jež mu místo léku podala jedu. Své sbírky odkázal své vlasti, do níž však se jen málo dostalo. Mnoho ztratilo se na cestě, mnoho asi již na místě v bouřích jihoamerických. H. byl šťastný a neunavný cestovatel, sběratel botanický znamenitý. On první nalezl rostlinu Victoria regia v Bolivii, první vystoupil na Chimborazo a seznal Ameriku od La Platy až po úž. Beringovu. Jak všestranně byl vzdělán, svědčí, že po smrti A. Pinedy, astronoma výpravy Malaspinovy, převzal na se i práce geodaetické a fysikální. Mimo uvedená již díla napsal ještě Introduction à l’histoire naturelle de la Province de Cochabamba (v Azurarově díle „Voyages dans 1’Amérique méridionale“) a Memorias sabre los Rios navigables, que fluyen al Marañon procedentes de las Cordilleras del Peru r. 1791. Z trosek, jež dostaly se do Českého musea, vydalo museum dílo Reliquiae Haenkeanae seu descriptiones et icones plantarum, quas in America meridionali, in insulis Philippinis et Marianis collegit Th. H. (Praha, 1825—35, nedok.). Předmluvou a životopisem H-a opatřil je hr. Kašpar Šternberk. Mimo to na poctu H-ovu nazvali Ruiz a Pavon rod rostlin z čel. Rhamneí Haenkea. Životopis jeho viz v „Živě“ 1853, str. 346, podobiznu v „Portraiten-Gallerie berühmt. Aerzte und Naturf.“ (Vídeň, 1838, list 7.). Šv.
PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Tadeáš Haenke