Ottův slovník naučný/Grafotypie
Ottův slovník naučný | ||
Grafostatika | Grafotypie | Gräfrath |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Grafotypie |
Autor: | Jan Vancl |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 400. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Grafotypie (z řec.) jest hotovení desk tiskacích dle vynálezu new-yorkského xylografa Clintona-Hitchcocka (1860). Záleží v tom, že směs jemně rozemleté křídy a tmelu nanese se na desku zinkovou, načež se ocelovou deskou hydraulicky stlačí a slabým roztokem klihovým pokropí. V tuto křídovou vrstvu kreslí se pak jemným štětcem (ze srsti sobolí nebo velbloudí) zvláštním inkoustem (silicious ink). Místa štětcem zasahnutá ztvrdnou a po skartáčování desky vynikají. Po té se deska ponoří do roztoku vodního skla, čímž povrch utvrdne a slouží pak k hotovení stereotypu nebo kopie galvanoplastické. G. měla jakožto způsob laciný a málo času vyžadující nahraditi dřevoryt; neujala se však, byvši zatlačena zinkografií. Vcl.