Ottův slovník naučný/Gräfenberg

Údaje o textu
Titulek: Gräfenberg
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 395–396. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Lázně Jeseník

Gräfenberg: 1) G., lázeňské místo v rak. Slezsku, asi 2 km sev.-záp. od Frývaldova, 632 m n. m.; má 42 d., 322 ob. n. (1890), hejt., okr., faru, poštu a telegraf Frývaldov. Leží na úpatí vrchu t. jm. v pěkné krajině kolkolem krásnými lesy obstoupené. Zde roku 1822 založil Vincenc Priessnitz první vodoléčitelský ústav studenou vodou (původně jen kamenný dům) pro své nemocné a teprve r. 1831 obdržel povolení zaříditi lázeňský ústav. Pověst o léčení studenou vodou tak se v brzku rozšířila, že r. 1839 počet nemocných a hostí ze všech takořka končin světa dostoupil na 1700. V G-u nalézá se lázeňský sál bohatě zdobený, na „procházce“ památník s českým nápisem od sochaře Myslbeka, na výšině ku poctě Priessnitzově od vděčných hostí zřízené mausoleum s got. kaplí P. Marie, v níž nacházejí se pozůstatky zakladatele lázní a jeho manželky, na t. zv. „Koppenwege“ stojí uherský památník v podobě železného lva, blíže mausolea pěkný památník polský. Lesní pramen, okrášlený obeliskem, rovněž nese jméno Priessnitzovo a ještě výše v lese poblíž pramene štýrského a finského nalézá se pramen Vincencův. Voda (5—0 °C) potřebná ke koupelím stéká do lázní se „hřbetu Hirschbadského“ ze 4 pramenů. Podobný vodoléčitelský ústav založen i v nedaleké Dolní Lípové. Srv. A. Kettner, Führer durch Freiwaldau-G. u. Umgeb. (Frýv., 1892).

2) G., vinohrad u vsi Kiedrichu, v prus. vlád. obvodě wiesbadenském (Hessy-Nassavsko) se zříceninami hradu Scharfensteina. Odtud pochází znamenité gräfenberské víno, podobné johannisberskému.