Gorice (slovinsky Gorica, ital. Gorizia, něm. Görz), hl. město pokněžněného hrabství Gorice a Gradišky a okr. hejtm., na horském úpatí v úrodné rovině ve výši 86 m n. m. na lev. bř. Soče a při Jižní dráze rak. (trať Terst-Nabrežina-Kormin) a zaujímá s obcemi s ní sloučenými 23,53 km2. Čítajíc 1603 domy, skládá se ze dvou částí; starší přiléhá ku tvrzi, kdežto nové díly v rovině se rozkládají. Tvrz na pahorku 175 m vys. bývala sídlem hrabat gorických; ve stol. XVI. byla od Benátčanů obklopena trojím pasem opevnění s bastiony, nyní však stavby ty jsou zanedbány a stavení tvrze slouží z části za kasárny. Četné sady, zvláště korso Františka Josefa, dodávají městu zvláštního půvabu. Z veřejných budov pamětihodny jsou dóm arcibiskupský ze stol. XVII. s krásným sakrariem a náhrobkem posledního hraběte gorického Linharta (†1500), býv. chrám jesuitský (mimo ně má G. ještě 3 far. chrámy kat., 4 kláštery, a evang. chrám augšp. v.), stará kollej jesuitská (nyní kasárny), zemský dům, radnice, divadlo, biskupské sídlo s krásným sadem a četné paláce domácích rodů šlechtických. G. jest sídlem sněmu a zem. výboru pro hrabství Goricko-gradišské, dále knížete-arcibiskupa, okres hejtmanství, kraj. soudu, vojenského velitelství (posádka skládá se ze praporů myslivců č. 7. a 31. i divise pol. dělostřelstva č. 25 se 3 batt.), zemědělské rady, obchodní a živnostenské komory, spořitelny, hlavního celního i hlavního berního úřadu a státní správy lesní; obec nepodléhá okresnímu hejtmanství, nýbrž spravuje se vlastním statutem. Ústavy vzdělávací a dobročinné: bohoslovecký ústav s arcibiskupským chlapeckým seminářem, gymnasia, reálka (obě něm.), ústav pro vzdělání učitelek s odděleními něm-slovinským a něm.-italským, zem. škola rolnická, pokusná stanice pro chov bourcův a vinařství, hudební a průmysl. škola, 14 škol obecných, státní knihovna, ústav pro hluchoněmé, společnost filharmonická a rolnická. Obyv. r. 1890 napočteno v G-ci i předměstích 21.825 duší (město 17.956), 3567 Slovinců, 14.860 Italů, 1497 Němců; voj. posádka čítala 1162 mužů. Výživa obyvatelstva záleží v ovocnářství, zelinářství, vinařství, průmyslu a obchodě. V činnosti průmyslové prvé místo náleží rozsáhlým závodům firmy Rittrovy ve Strazigu a Podgoře po obou březích Soče, jež vykazují roční výrobu 12 mill. kg; pracujíť tu mechanická přádelna na floretní hedvábí, veliký mlýn, přádelna na bavlnu (9600 vřeten), tkalcovna látek bavlněných a továrna na papír a cellulosu. Dále vynikají barvírna červených látek, vyvážející výrobky své hlavně do Levanty a do Bombaye, kamž většinou také se zasílá zboží gorické továrny na sirky, dvě továrny na kanditované ovoce, továrna na mýdlo, na čištěný vinný kámen a na voskové svíce (cremor tartari), 2 pivovary a závod pro výrobu koží. Obchod je velmi živý; ranné ovoce, zelenina, hrozny a konservované ryby vyvážejí se u velikém množství na sever, sušené ovoce do Ameriky, víno do Krajiny, Terstu, Benátska, kokony a dobytek hovězí do Italie, škumpa (Rhus) do Terstu. Blízkost hranice říšské podporuje v G-ci obchod zasílatelský, kdežto velkoobchod se soustředil v Terstu. V nejnovější době stává se G. pro mírné a suché podnebí (stř. teplota roční 12,6°C, leden 3,1°, duben 12,4°, červenec 22,8°, říjen 13,6°C) jakož i polohou před sev. větry chráněnou hledaným místem léčebným, tak že se jí odtud dostalo příjmí »rakouské Nizzy«.Sev. od Gorice vypíná se Monte Santo s proslulým poutnickým kostelem a překrásnou vy. hlídkou a jižně od města na úbočí Krasu františkánský klášter Kostanjevica, kdež pochováni jsou členové starší dynastie Bourbonské, která vypuzena byvši z Francie červencovou revolucí (1830), obrala si r. 1836 G-ci za sídlo; pohřbeni tam král Karel X. (†1836), jeho syn vév. z Angoulêmu (†1844) se svou manželkou (†1851) a hr. Chambord (†1883). — Okresní hejtmanství gorické (pro okolí) zaujímá 760.58 km2 se 63.876 obyv. (61.118 Slovinců, 2136 Italů, 164 Němců) ve 154 osadách a 41 obci a dělí se ve 3 soudní okresy (G., Kanal a Ajdovščina). — Srv. Seibert, Görz, Stadt und Land (G., 1873); Czörnig, Görz, das österr. Nizza (Vídeň, 1874, 2 sv.); Schatzmayer, Der klimat. Kurort Görz u. s. Umgebung (t., 1886).
PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Gorizia