Ottův slovník naučný/Germain (obce)
| Ottův slovník naučný | ||
| Germain | Germain (obce) | Germain Sophie |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Germain |
| Autor: | neznámý |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. s. 61. Dostupné online |
| Licence: |  PD anon 70 |
Germain, Saint-G. [s ͡en žerm ͡en], jméno několika míst ve Francii, z nichž jsou důležitější: 1) St.-G. du Bois [-dy boa], hl. město kantonu v dep. Saône-et-Loire, arr. louhanském, při trati Paříž-Lyon Středomořské žel. dráhy; má 1057, jako obec 2682 ob. (1891) a dosti vyvinuté hrnčířství.
2) St.-G. en Laye [- ͡an léj], kant město ve franc. dep. Seine-et-Oise, arr. versaillském, 21 km záp. od Paříže, na l. bř. Seiny, s Paříží spojené žel. drahou. St.-G. má velký, starobylý, historicky proslulý zámek, knihovnu a skvostnou terrasu (2400 m dl., 35 m š.) s překrásnou vyhlídkou na údolí Seiny. Založil ji r. 1796 zahradník Le Nôtre. Při již. konci terrasy stojí t. zv. pavillon Jindřicha IV., zbytek to zámku postaveného Jindřichem II., jenž zbořen byl r. 1776. G. má 14.262 ob. (1891), značný průmysl textilní a výrobu žel. zboží a faiencí. Nedaleko rozkládá se Saint-germainský les ve výměře 4400 ha, obehnaný zdmi, s malým letohrádkem Les Loges. Zámek v St.-G-u vystavěný Ludvíkem VI. byl spálen Angličany, avšak Karlem V. r. 1367 opět obnoven. Od doby Františka I., jenž zámek značně rozšířil, sídlili zde králové francouzští velmi zhusta a zámek zvelebovali, jmenovitě Jindřich II. a Ludvík XIV. St.-G. jest rodištěm Jindřicha II., Karla IX., Ludvíka XIII. a Ludvíka XIV. Ludvík XIII. zde též zemřel. R -1570 uzavřel zde Karel IX. mír s Hugenoty, r. 1635 Richelieu úmluvu s Bernhardem Výmarským. R. 1679 uzavřen v St-G-u mír mezi Francií a Braniborskem. R. 1689 přenechal Ludvík XIV. zámek vypuzenému králi anglickému Jakubu II., jenž zde zemřel r. 1701. Téhož syn, praetendent Jakub III., také zde sídlil. Od té doby přestal býti zámek sídlem královským. Za Napoleona I. sloužil zámek za školu pro jezdectvo, za doby restaurace byl kasárnami, později pak vojenskou trestnicí. Napoleon III. dal jej opět restaurovati a zřídil z něho národní museum. Srv. Lacombe, Le château de St. G. (4. vyd. Paříž, 1874).