Ottův slovník naučný/Gelatina

Údaje o textu
Titulek: Gelatina
Autor: Otakar Šulc
Zdroj: Ottův slovník naučný: Devátý díl. Praha: J. Otto, 1895. S. 999–1000. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Gelatina jest nejjemnější, zcela bezbarvý klih, připravený z různých částí živočišných. Kůže, chrupavky a vazy obratlovců, plovací měchýře ryb atd., doznávají za delšího styku s vodou, zejména za varu, zvláštní proměny, přecházejíce částečně v roztok, který po do statečné koncentraci tuhne v hmotu zprvu huspeninovitou, posléze po úplném zaschnutí více méně tuhou, pružnou a průsvitnou, která v surovém stavu slove klih (v. t.) a bývá temně zbarvena. Z klihu se připravuje g. mimo jiné způsoby takto: klih ostaví se delší dobu pod silným octem, až nabotná, zbaví se pak octa delším pobytem pod vodou, taví se při teplotě pokud možná nízké a vylévá se na desky skleněné, kdež ztuhne v průsvitné plátky g-ny. Je-li třeba, barví se g. při tavení příslušnými barvivy. G. pro svoji vlastnost, že botná horkou vodou a poskytuje lepivý maz, dochází podobného užití jako klih, jen že ku pracem mnohem jemnějším. Mimo to potřebuje se ve farmacii (g. animalis) i jinde k zahušťování tekutin i k suspendování hmot tuhých (ve fotografii). — Také výslaz mnohých částí bylinných za horka neb studená získaný a zaschlý poskytuje lepivou hmotu (klovatinu), t. zv. g-nu bylinnou, arabské gumě nikoliv nepodobnou. Jsou to zejména kořeny rostlin Symphytum officinale, Althaea officinalis a j., a pak kořen salepový příslušný několika druhům rostlin vstavačovitých (Orchideae). Sem patří i agar-agar (v. t.) čili g. japonská nebo čínská. Chemická povaha hmot těchto není ještě zcela objasněna. Pro mnohé udává se vzorec buničiny C6H10O5 buď jednoduchý, nebo vícenásobný po odečtení několika molekul vody. Jiní přisuzují jim ustrojení složitější. — G. třaskavá vzniká zvláštními manipulacemi z bavlny střelné a jest důležita při výrobě moderního střeliva. OŠc.