Ottův slovník naučný/Gallipoli
| Ottův slovník naučný | ||
| Gallionella | Gallipoli | Gallitsch |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Gallipoli |
| Autor: | Konstantin Jireček |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 868-869. Dostupné online |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Gelibolu |
|
Gallipoli: 1) G.. město na evrop. břehu Dardanell naproti Lampsaku (tur. Gelibolu), středisko kraje vilájetu drinopolského, sídlo řeckého biskupa, asi s 15.000 obyv., Řeky, Turky, Armeny, Židy a j., stanice parníkův. — Založeno od Athénských jako »město Kalliovo« (Καλλίου πόλις, později Καλλίπολις) bylo za doby římské známým místem na přechodu přes Hellespont do Asie a po přenešení residence do Cařihradu důležitou pevností u vrat do Propontidy. R. 1190 přepravili se zde křižáci třetí výpravy do Asie; v l. 1204—35 G. patřilo Benátčanům a r. 1235 dobyto od císaře řeckého Jana Duky Vataka, jenž pak zde měl schůzi se spojencem svým, bulh. carem Asěnem II. V l. 1304—07 v něm tábořili žoldnéři španělští, »kompanie Katalonská«, pívodně zverbovaní od Byzantinců proti Turkům, jako bojovná obec loupežnická. R. 1354 Turci osmanští, použivše poškození hradeb zemětřesením, se zmocnili G-le a odsud začali své výboje v Evropě. R. 1366 vévoda savojský Amadeo VI. na výpravě Cařihradu ku pomoci G-le dobyl a odevzdal město Byzantincům, ale ti ho neuhájili, načež od sultána Bajezida I. znovu opevněno. Další jeho dějiny splývají s dějinami pevností této úžiny (viz Dardanelly, dějiny). R. 1854 měli zde Angličané a Francouzi tábor jakožto oporu při operacích krimské války. —
2) G., město v italské provincii Lecce, na západ. pobřeží poloostrova Apulského a zálivu Tarentského, na skalném, opevněném ostrově, jenž s pevninou je spojen mostem. Má 8083 ob. (1881), velikou kathedrálu ze XVII. stol., obchod s olejem, jenž se chová v skalných cisternách, a rybářství; jest sídlem biskupa a gymnasia a stanicí parolodí a dráhy odbočující z trati Otranto-Brindisi. — Město slulo původně Anxa. Tarentští Řekové založili v něm osadu Kallipolis. Koncem IX. stol. za císaře Basilia I. obyvatelstvo sesíleno osazením Řeků byzantských.