Ottův slovník naučný/Fykoerythrin

Ottův slovník naučný
Fykocyan	Fykoerythrin	Fykofein

Údaje o textu
Titulek:	Fykoerythrin
Autor:	Ladislav František Čelakovský
Zdroj:	Ottův slovník naučný: Devátý díl. Praha: J. Otto, 1895. S. 791. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Fykoerythrin

Fykoerythrin (Rhodospermin) jest červené barvivo nalézající se ve stélce řas ruduchovitých (Florideae). Tyto, většinou mořské, řasy mají v buňkách svých barevná těliska plasmatické povahy, odpovídající úplně těliskům chlorofyllovým zelených řas. V těchto těliskách (chromatoforech) u Florideí nalézá se vedle f-u též větší nebo menší (začasté jen skrovné) množství zeleného barviva chlorofyllového, sprovázeného, jak to u všech rostlin chlorofyll obsahujících nalézáme, patřičným množstvím žlutého barviva, xanthofyllu. Převládá-li f., mívají stélky dotyčných řas barvu růžovou až ohnivě červenou; je-li přítomno větší množství chlorofyllu a xanthofyllu, přechází barva červená do fijalova neb do hněda. U některých Florideí konečně převládá začasté chlorofyll s xanthofyllem, čímž řasy dotyčné mají barvu špinavě zelenou, hnědozelenou až černozelenou (Batrachospermum, Thorea). — F. lze z mrtvých řas ruduchovitých studenou vodou vytáhnouti, ze kteréhož roztoku lze čisté barvivo sraziti alkoholem v podobě dosti objemné, amorfní ssedliny. Také síran ammonatý nebo horečnatý způsobuje v roztocích f-u beztvarou ssedlinu barvy karmínové, která se v čisté vodě snadno rozpouští. Roztoky ty jsou v propadajícím světle karmínové, v napadajícím oranžové (pro značnou fluorescenci svou) a nechají-li se zvolna odpařovati, poskytují drobné krystallky šesterečné (hexagonálné), které nejsou rozpustný v líhu, nýbrž toliko v čisté vodě Naopak kratším ležením v alkoholu nebo aetheru, jakož i delším pobytem v roztocích síranu ammonatého nebo horečnatého, stávají se krystallky ve vodě nerozpustnými. Ostaví-li se po více hodin (2 × 24) přímým paprskům slunečním, odbarvují se. Alkaliemi bubří i jeví se tudíž jako pravé krystalloidy. Všechny ostatní reakce pak ukazují k tomu, že f. jest povahy bílkovinné (proteinové); je-li to jednoduchá látka nebo sloučenina nějakého barviva s bílkovinnou látkou, není dosud najisto postaveno. Dle výzkumů Engelmannových hraje f. důležitou úlohu při assimilaci Florideí, podobnou jako chlorofyll. Absorbuje totiž nejsilněji paprsky zelené, čímž hlavně těchto se používá k chemické práci assimilační. Engelmann poukazuje též k tomu, že Florideae vyskytují se nejhojněji, ba skoro výhradně, ve značných hloubkách mořských, kam dopadá světlo, které částečnou absorpcí v tlustých těch vrstvách vodních obsahuje převládně skoro jen zelené paprsky světelné. Schopnost absorbovati nejsilněji zelené paprsky tudíž dle Engelmanna činí Floridey způsobilými žiti ve větších hloubkách mořských, kde by na př. řasy zelené pro jiné své požadavky vzhledem k světlu a jeho složení existovati nemohly. lč.