Ottův slovník naučný/Flamen
| Ottův slovník naučný | ||
| Flamboyant | Flamen | Flamen (malíř) |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Flamen |
| Autor: | Josef Miroslav Pražák |
| Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devátý díl. Praha : J. Otto, 1895. s. 283. Dostupné online. |
| Licence: |  PD old 70 |
Flamen (lat., česky asi: zapalovač obětí) byl kněz výhradně jednotlivého božstva, v republikánské době jmenovaný a inaugurovaný od nejvyššího pontifika. Choť jeho slula flaminica. Flaminové byli ustanoveni dle po dání od krále Numy a netvořili dohromady collegium, jako jiná kněžstva. Rozeznávají se: 1. tři flaminové vyšší (maiores), vybraní z patriciů, a to a) f. Dialis (kněz boha Jova), b) f. Martialis (kněz Martův), c) f. Quirinalis (kněz Quirinův, t. j. zbožněného Romula); 2. dvanáct flaminů nižších (minores) z plebejů volených, k nimž na př. patří f. Volcanalis (kněz Vulkanův), f. Pomonalis (kněz Pomónin), f. Floralis (kněz Flořin) a j. Za doby císařské rozmnožen byl počet jejich flaminy zbožněných císařů, na př. f. Augusti. Úřad jejich slově flamonium a jest z pravidla doživotní. Nejvznešenější ze všech byl f. Dialis, kterýž sice požíval největší vážnosti, ale byl také podroben mnohým obtížným formalitám. Co se důstojnosti týká, příslušela mu toga praetexta, sella curulis, místo v senátě a liktor; nesměl však zastávati žádných státních úřadů. Byl s celým svým domem zasvěcen Diovi. Manželství jeho, uzavřené confarreací, bylo nerozlučné. Zemřela-li mu choť, musil úřadu svého se vzdáti. Nesměl viděti vojsko ozbrojené, nesměl vsednouti na koně, přísahati, nesměl déle než noc, později ne déle než dvě noci, mimo dům svůj prodlévati, nesměl nikoho spatřiti pracovati, za kterouž příčinou kráčel před ním liktor, na jehož hlas každý práci odkládal, nesměl na šatě míti uzlů ani nositi prsten, leda provrtaný (uzel a prsten známka upoutání) a j. Úbor jeho jest: špičatý klobouk (pileus), na jehož vrcholu (apex) upevněna byla ratolest olivová, ovinutá stuhou vlněnou (filum). Úkolem jeho jesť vykonávati denně Diovi oběť. – Choť jeho flaminica (Dialis) byla kněžkou bohyně Junony a chodila také ve zvláštním slavnostním úboru. Dlouhý její šat byl zcela vlněný, ano i vlnou sešívaný, účes jejích vlasů, propletený nachovými stuhami vlněnými, měl podobu pyramidy, hlavu halila ve zvláštní závoj (flammeum) a j. O jiných zvláštních obětech flaminů jest málo známo. Na př. děje se zmínka o obětech flamina Diova při slavnosti vinalia zvané. Pk.